Významné archeologické naleziště v Předmostí tak po čase vydalo další cenné svědectví. Dosud největším objevem byl hromadný hrob nejméně dvanácti paleolitických lidí, objevený archeologem K. J. Maškou v roce 1894. Právě ten zapsal Předmostí u Přerova do historie a učinil z něj celosvětově proslulou lokalitu. Vlčí lebky, jež nyní podrobili bádání vědci z Ústavu Antrhopos, pocházejí právě ze slavného Maškova výzkumu.

„Předmostí je skutečně nejstarším dokladem počátku takzvané domestikace vlků. O něco mladší pochází z Německa a také Ukrajiny,“ uvedl badatel Karel Valoch z Moravského zemského muzea v Brně. Při dávných výzkumech v Předmostí bylo podle něj nalezeno i několik vlčích lebek.

Symbióza mezi vlky a lidmi

„Už asi před třiceti lety byly zkoumány německým paleontologem, který na některých z nich zjistil určité domestikační znaky. V poslední době o ně projevila zájem i belgická paleontoložka, která tyto znaky potvrdila,“ konstatoval. Podle něj jde o závažné zjištění, protože dokazuje, že si lovci mamutů zvykli na přítomnost smeček vlků, kteří zřejmě „hodovali“ na mamutích kostech a došlo mezi nimi k jisté symbióze.

Společného života vlků a lidí prý bylo možné využít i k určitému druhu „spolupráce“. „Vlci měli náhradu vlastního lovu, mohli odhánět jiné dravce od lidských tábořišť a ještě lidem pomáhali při lovu. Zvykli si žít v jejich blízkosti,“ řekl.

Co ukázal výzkum?

Proč se nyní ocitlo naleziště v Předmostí opět v centru zájmu vědců?

„Kolegyně z Belgie, která studovala další obdobné lokality – mimo jiné i v Rusku – přijela do Brna a chtěla prozkoumat také vlčí lebky z Předmostí. Těch máme zachovaných celkem sedm a všechny pocházejí z objevu K. J. Mašky v roce 1894,“ vysvětlila Martina Lázničková – Galetová, kurátorka oddělení antropologie z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně, která se na výzkumu podílela.

„Na lebkách, které jsme našli ve sbírkách, jsme měřili anatomické znaky a podle testů usoudili, že tři z nich spadají do kategorie psů, tři případy byly neurčité a jeden byl vlk,“ řekla. Nález jasně dokazuje, že se prapředek dnešního psa stal společníkem člověka o 15 tisíc let dříve, než se dosud myslelo – tedy v obodobí mladšího paleolitu, což je asi 26 tisíc let před naším letopočtem.

Zkoumané lebky podle ní vykazovaly znaky psa.

„Těmi jsou krátká lebka i čenich, široké patro a mozkovna,“ upřesnila s tím, že pes už byl v té době zřejmě součástí prostředí člověka. „Výzkum nadále probíhá a nyní se zaměříme na zkoumání dalších kostí. Chceme zjistit, zda pes sloužil například k transportu předmětů, jestli jsou tam zátěžové stopy,“ podotkla.

Nadšený objevem je i vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně Martin Oliva. „Znamená to, že už někdy hluboko v paleolitu můžeme hovořit o psovi, který je vůbec nejstarším domestifikovaným zvířetem. Lokalita v Předmostí byla ale rozkopaná příliš brzy, takže se některé situace nezakreslily,“ konstatoval.

Jedna z lebek, které byly badateli Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně identifikovány jako psí

#nahled|https://g.denik.cz/60/9e/lebka_psi_vlci_predmosti__psi_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/60/9e/lebka_psi_vlci_predmosti__psi.jpg|Lebka, která byla badateli Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně identifikována jako psí.#

Předmostí v kostce

Předmostí u Přerova představuje legendární lokalitu moravského paleolitu. První zpráva o nálezech v Předmostí je už od Jana Blahoslava ve 2. polovině 16. století.

„V závěru 19. století se v této lokalitě vystřídalo několik slavných postav moravské archeologie – Jindřich Wankel, K. J. Maška či Martin Kříž. Ve dvacátých letech minulého století to pak byli Karel Absolon nebo Přerovan Antonín Telička,“ shrnul archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.

I on považuje objev za důležitý. „Předmostí u Přerova stojí stále v popředí zájmu našich vědců. Ukazuje se, že má tato lokalita z vědeckého hlediska neobyčejně velký potenciál. A to je dobře nejen pro českou vědu, ale v souvislosti s popularizací lokality Předmostí také pro město Přerov,“ uzavřel.