Loňský závod přitom zaznamenal rekordních osm podomácku vyrobených plavidel, které obsadily rodinné posádky. Klub rodičů při Základní a mateřské škole v Drahotuších však letos nedokázal motivovat místní k aktivitě. „Někteří se mi omlouvali, z rodinných důvodů jim nevyšel čas. Je samozřejmě otázka, jestli do organizace v dalším roce vkládat síly," řekla za pořadatele Martina Hluchá.

Slova ke slabé účasti soutěžících hledala těžko. „Lidé se sice chtějí bavit, ale sami se nezapojí," dodala zklamaně.

Jediným statečným se tak stal vor, jehož posádka představovala zvířata ze zoologické zahrady. Řízení měl na starosti Zdeněk Hojgr, který se s rodinou účastnil i všech předchozích ročníků a také je bez výjimky vyhrál.

„Soupeře jsem obeslal, ale asi se nás zalekli. S takovou shrábneme ceny a půjdeme vesele domů," řekl Zdeněk Hojgr schovaný v masce prasete. Dětští členové posádky představovali žirafu, lva, koně i orla. Stejná posádka se v minulých ročnících plavila jako mravenci, mimozemšťané a piráti.

„Kostýmy jsme si předtím vyráběli sami, letos jsme to nestihli, tak jsou půjčené," doplnil. Plavidlo vytvořené z trámů, desek a polystyrenu vydrželo zátěž i počtvrté po sobě.

„Nejvíce uneslo 4 dospělé a 6 dětí," dodal.

Pokud by se konal i příští ročník, o nápady v rodině Hojgrových nouze není. Děti už plánovaly, za co se převlečou. „Chci být za letušku! Ne, budeme Asterix a Obelix!" překřikovaly se navzájem.

Škoda, že dětský entuziasmus nedokázal přesvědčit více dospělých k účasti na akci. I na dětech pobývajících na souši bylo zjevně vidět, že namísto sezení na břehu by se také rády svezly. Což jim Zdeněk Hojgr po krátké pauze také nakonec umožnil. Nezbývá si než povzdechnout – pokud totiž lokální akci nevezmou „za svou" právě místní, hlavní smysl pořádání se poté vytrácí.