Přesnou statistiku o tom, kolik je mezi Romy dlouhodobých uchazečů o práci, přerovský úřad práce nemá.

„Ale na snížení dlouhodobé nezaměstnanosti by to vliv mít mělo. Vidím ale jako hlavní sociální efekt a to, že by to zlepšilo i image a sociální kapitál města,“ zdůraznil vedoucí odboru trhu práce Jaroslav Karlík, který se na projektu podílel.

Společnost Aver Drom, což v romštině znamená Jiná cesta, se bude specializovat na kamenické, dlaždičské a zednické práce a v těchto oborech hodlá své zaměstnance i vzdělávat. Pokud získá akreditaci, bude fungovat i jako školící středisko.

„Ve stanovách jsou zakotveny principy sociálního podnikání. Firma se proto nebude zaměřovat čistě na výdělek, ale bude se podílet také na integraci svých zaměstnanců,“ popsal Martin Navrátil z Agentury pro sociální začleňování, který je jedním z tvůrců projektu.

Konkrétně to znamená například zprostředkování pomoci zaměstnaných Romů například při zadlužení nebo u dalších problémů, které klasický zaměstnavatel neřeší.

„Že bych měl nouzi o zaměstnance, to se nebojím. Budu mít kolem sebe lidi, kteří se mnou už pracovali, na ty se budu spoléhat a ostatní to musíme naučit,“ řekl Gábor.

Nová přerovská firma, která hodlá svoji činnost rozjet naplno v lednu příštího roku, by mohla znamenat velký přínos i pro město. Hodlá se totiž hlásit například o opravy chodníků.

V Hranících to funguje

Že takový systém může fungovat, poznali v Hranicích.

Společnost Ekoltes, která zajišťuje ve městě podobné záležitosti jako Technické služby v Přerově, spolupracuje s Romy již šest let.

„Původně ta myšlenka vznikla proto, že u nás byla nedobrá situace s nezaměstnaností Romů,“ vzpomněl ředitel Ekoltesu Milan Vinkler.

Nějakou dobu prý trvalo, než v Hranicích zjistili, jak takovou spolupráci nastavit, aby přinášela výsledky oběma stranám. Zjistili například, že romská pracovní skupina pracuje lépe, pokud jí šéfuje Rom.

„Problémy nemáme ani s kvalitou práce, ani s docházkou, ani třeba s alkoholem. Funguje to takhle řadu let bez dotací,“ pochválil Vinkler.