Hasiči rozehrávají modelovou situaci, která pro Přerov není nijak neobvyklá. Je vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity a na město se od Beskyd valí rozbouřená Bečva.

„Jedná se o čitelnou povodeň, která se dá předvídat ze všech meteorologických prognóz. V obcích už zasedají povodňové komise a předávají si informace. Už víme, že v Přerově asi do čtyř hodin nastane problém, a proto padne rozhodnutí postavit mobilní hrazení,“ shrnul námět cvičení šéf přerovských hasičů Miroslav Čoček.

Mobilní zábrany dopraví na místo speciální kontejner, a pak už jde o hru s časem. Instalování zábran jde hasičům rychle od ruky a podstatnou část nábřeží zvládnou ochránit bariérami do půl hodiny.

Do cvičení se ve středu zapojilo šedesát hasičů z desíti jednotek - profesionální hasiči z Přerova a Lipníku, ale i drážní a dobrovolní z místních části - Vinar, Čekyně nebo Újezdce. U oseckého Jadranu pak testovali protipovodňová opatření také dobrovolní hasiči z Oseku nad Bečvou a Radslavic.

Protože Přerov zatím chrání pouze dvě zídky - u Kazeta a na nábřeží Edvarda Beneše, musely jednotky vyzkoušet i klasické stavění hrází z pytlů.

„Pokud se dobudují zídky u bývalých jatek a u tenisu, budou občané Přerova daleko klidnější. Opevnění toku přes vlastní intravilán města bude totiž rychlejší,“ nastínil Miroslav Čoček.

Jako maratónec se sprinterem

Srovnat rychlost stavění klasických hrází z pytlů s instalací mobilních zábran je jako porovnávat maratónce se sprinterem.

„Obrovskou výhodou pevného hrazení je čas a vynaložené síly hasičů. Vzdálenost osm set metrů jsme schopni zahradit během tři čtvrtě hodiny, zatímco zaplnění tři sta pytlů nemáme zvládnutých ani za hodinu. V případě reálných povodní přitom rozhoduje každá minuta,“ vysvětlil řídící důstojník přerovských hasičů Leoš Janáček.

Stavění hrází z pytlů je hodně pracné i pro zasahující jednotky - jeden pytel totiž váží zhruba 35 kilogramů. „Na hráze využíváme dvoukomorové pytle, protože na liniových stavbách méně propouštějí vodu a manipulace s nimi je snazší,“ shrnul výhody.

Podle vedoucího oddělení ochrany krizového řízení přerovského magistrátu Tomáše Staňka je výstavba mobilního hrazení do proluk v zídce efektivnější.

„Je to rychlejší, přesnější a zábrany více těsní, takže se voda nedostane na nábřeží ani na prostranství u Kazeta,“ doplnil.