Povodeň vtrhla do ulic města v pondělí 7. července a pamětníci líčili, jak se ulice Přerova během chvilky proměnily doslova v dravou řeku. Podle ředitele Státního okresního archivu v Přerově Jiřího Lapáčka si řeka našla své původní historické koryto.

„Ukázalo se, že voda má paměť a pamatuje si, kudy kdysi v minulosti tekla,“ řekl Lapáček. Frekventované ulice Komenského či Bayerova připomínaly italské Benátky.

Už hodinu po poledni začali hlásit problémy obyvatelé lokality U Tenisu, protože voda začala přetékat lávku. Po protržení břehu nad tenisovou halou se ocitly pod vodou zahrádky u nemocnice, po třetí odpoledne také přízemí hotelu Jana. Bečva zaplavila nábřeží Edvarda Beneše, ale začala se rozlévat i po sídlištích U Tenisu, Za mlýnem a na Osmeku.

Hlavní řečiště vzniklo v ulicích Bayerova a Komenského, kde v podvečer ještě zesílil proud a výška hladiny přesáhla dva metry. Po vyřazení mostu Míru voda odřízla centrum od okolního světa a lidé zůstali uvěznění ve svých bytech. Nefungovala elektřina ani telefony.

„Byli jsme úplně bez spojení, jen na domovní správě byl jeden funkční telefon, který ale pouze přijímal hovory, zavolat z něj nikam nešlo. Městská policie měla k dispozici jeden člun. Pamatuji si, že jsme obcházeli přerovské hospody v centru a sháněli nocleh pro ty, kteří přišli o střechu nad hlavou,“ zavzpomínal bývalý starosta města Petr Dutko.

Pokladní se bály otevřít obchod

Největší škody napáchala povodeň v Komenského ulici.

„Ulicí se valil proud vody, který strhl vojenský transportér, a ten zlikvidoval dva sloupy veřejného osvětlení. Voda vytrhala asfalt, takže se musela provést generální oprava této silnice,“ popsal Dutko.

Právě v Komenského ulici strhl silný proud devatenáctiletého mladíka, který byl po opadnutí vody nalezen bez známek života před vlakovým nádražím. Další obětí povodní v Přerově byl sedmasedmdesátiletý důchodce, který utonul ve svém bytě v ulici Svépomoc.

Život ve městě byl paralyzován.

„Vybavuji si, jak v samoobsluze na Palackého ulici uvízly pokladní, které se ale bály otevřít, že je lidé vykradou. Tak jsme je přemlouvali, aby lidem prodaly alespoň základní potraviny, i když jim nefunguje pokladna. Nikdo totiž nevěděl, kdy se obnoví zásobování,“ vylíčil jednu z povodňových příhod bývalý starosta.

Další se váže k jednání okresní povodňové komise.

„Komise tehdy zasedala v budově ve Smetanově ulici a během zasedání zjistila, že je objekt pod vodou. Hasiči tedy museli členy komise převážet do hasičárny na Šířavě, kde žádná voda nebyla,“ popsal Petr Dutko.

V Komenského záplava, u Prioru sucho

Povodeň napáchala v Přerově obrovské škody - kromě poničené infrastruktury byla zaplavena většina průmyslových areálů, s výjimkou Meopty.

Velké škody vznikly chemičce Precheza, ale i pivovaru Zubr nebo firmě Kazeto. Zdemolovány musely být domy v ulici Za mlýnem, které byly z vepřovice. Voda je podemlela.

„Tehdy jsem zjistil, že Přerov neleží na rovince, protože zatímco se Komenského ulicí valila voda, jen o pár desítek metrů dál - u Prioru - bylo sucho. Právě na parkovišti před ním přistávaly vrtulníky a transportovaly do bezpečí obyvatele z nejhůře postižených oblastí,“ řekl Dutko. Ušetřeno zůstalo Předmostí, které bylo ale odříznuté od světa.

Zajímavým způsobem se podle Dutka k povodním postavili místní Romové.

„Ve všech nájemních bytech lidé vyklízeli poničený nábytek, Romové ale zamkli byt, odešli a čekali, co bude. Pak se nás přišli ptát na bydlení a řekli, ať jim byt opravíme,“ popsal exstarosta.

Vzákemnou solidaritu si lidé stále pamatují

A jakou zkušenost si z povodní v roce 1997 odnesl?

„Zjistili jsme, že se člověk v takových situacích musí spoléhat jen sám na sebe. Stát podle mě zaspal a až po povodních, které udeřily v roce 2002 v Čechách, se dal systém trochu dohromady. Zprávám o apokalypse na Moravě se celostátní média věnovala jen okrajově, zatímco o srážce tramvají v Praze byla v televizi dlouhá reportáž,“ shrnul.

Solidarita Přerovanů byla momentem, který sice netrval dlouho, ale lidé si ho dodnes pamatují.

„Dobrovolníci rozváželi vodu, léky a jídlo na člunech těm, kteří je potřebovali. Obyvatelům domů, kterým tekly mrazáky, protože nefungovala elektřina, pomohli sousedé a pozvali je k sobě na jídlo, které uvařili na plynovém sporáku. Plyn totiž kupodivu šel,“ uzavřel Petr Dutko.