„Pamatuji si, že u nás byli zrovna kolotočáři s atrakcemi, protože jsme se chystali na hody, které slavíme 4. července na svatého Prokopa. Ti byli ale velice nespokojení, protože pořád pršelo a pršelo. Protože neměli žádné kšefty, tak se přemístili do sousedních Troubek, a tam je to spláchlo se vším všudy,“ vybavuje si dny předtím, než Vlkoš zasáhla velká voda.

Nábřeží Edvarda Beneše v Přerově v červenci 1997
Apokalypsa 1997: jak povodeň smetla Přerovsko, den po dni

„Pamětníci v naší obci tvrdili, že ve Vlkoši nikdy žádná povodeň nebyla, a tudíž to u nás nehrozí. Proto jsme byli zpočátku klidní. Pak nás ale situace všechny hodně překvapila. Šlo to postupně a nejhorší bylo, že se u nás voda točila tři dny. Řeka Morava k nám tlačila vodu zpátky a Bečva nás pořád zásobovala. Tak jsme se tu plácali ve vodě docela dlouho. Bylo to dost kruté,“ zavzpomínal někdejší vlkošský starosta Pavol Langer s tím, že za obcí před Říkovicemi teče řeka Moštěnka, a ta se v minulosti občas vylila.

Došlo k tomu i té noci, kdy se utrhla hráz za hájkem Olšičky. První byla zaplavená místní část Kanovsko.

„Mám živou vzpomínku, že jsem v tu dobu řekl, že půjdu vyhlásit poplach a voda šla stále za mnou. Byla mi asi po kolena. Do obce se začala voda vlévat na druhý den. Stáli jsme u kostela s paní knihovnicí a ve dvě hodiny odpoledne přitekla kolem Věžek řeka Bečva a voda začala stoupat. Začali jsme okamžitě s evakuací lidí do budovy školy. Celá obec byla zatopená, kromě Bochořské ulice a části ulice směrem od Kyselovic,“ upřesnil Langer.

Ve škole bylo podle jeho slov umístěno přes sto lidí a v tu dobu začaly také padat první domy. Těch sice ve Vlkoši nespadlo mnoho, ale po povodních začaly praskat a měly narušenou statiku. Zhruba pětačtyřicet domů tak bylo určeno k demolici.

Přerov, 7. července 1997
Přerov 1997: ulice připomínaly Benátky, umírali ale lidé

Jak voda opadla, nálada šla ke dnu

„Těšilo mě, že všichni chtěli pomáhat. Ta solidarita byla obrovská. Jak voda opadla, začal úklid a nálada šla bohužel ke dnu. Lidé si začali závidět. Tobě spadl dům a dostal jsi peníze. Mně sice nespadl, ale musím ho opravit a peníze nemám. Hodně nám pomáhala Charita v Olomouci, ale také Okresní úřad v Přerově a armáda,“ dodal Langer.

Další starosti podle jeho slov přišly záhy. Povodeň totiž zničila veškerou přípravu na vodu i plynofikaci. Lidé měli vyhozené staré kotle, zima byla na krku a plyn nikde.

„Ale i tuto situaci jsme nakonec zvládli. Dlouhou dobu po povodních ještě lidi provázely obavy, když delší dobu pršelo, že se velká voda do obce přižene znovu. Dnes, po pětadvaceti letech, mnozí obyvatelé obce povodeň znají jen z vyprávění,“ uzavřel bývalý starosta Pavol Langer.