Podle politologa Pavla Šaradína nejsou výsledky zase takovým překvapením.

Volební výsledek v Přerově, kde zvítězilo hnutí ANO 2011 a na druhém místě skončila koalice Společně pro Přerov, je téměř „revoluční". Co podle vás rozhodlo o tom, že voliči rozdali karty úplně jinak, než před čtyřmi lety?
Přerov částečně kopíruje výsledky voleb v jiných městech – to znamená vítězství hnutí ANO 2011 a upozadění stran, které dosud vedly. V Přerově byla situace specifická v tom, že spolupráce mezi ČSSD a ODS byla určitě jedna z nejdelších v rámci celé České republiky. Pravděpodobně i proto zde bylo protestní hlasování silnější než jinde.

Mohla se na verdiktu voličů podepsat i vleklá radniční kauza kvůli předraženým zakázkám? Byl by výsledek jiný, kdyby trestně stíhaní politici odešli ze svých funkcí už v době, kdy jim bylo sděleno obvinění, a vzduch v jejich stranách se takříkajíc „pročistil"?
Kauza, která se táhla několik let, měla na výsledky vliv a ODS a ČSSD díky tomu usnadnila opozici situaci. Vlivů bylo ale podle mého názoru více – tím hlavním byly neřešené problémy města. Občané pociťují jako neřešený konflikt s menšinami, zoufalou dopravní situaci. To jsou věci, které se na výsledku podepsaly nejvíce.

Sociální demokracie získala v Přerově necelých 12 procent a v zastupitelstvu bude mít nakonec čtyři křesla. Například její lídr Přemysl Dvorský ale v rámci své strany skončil až na čtvrtém místě. Čemu to přičítáte?
Určitě by to chtělo nějaký podrobnější průzkum. Mám pocit, že uspěli ti kandidáti, kteří ČSSD reprezentují, a nestáli za podstatným skandálem. U lídra bohužel cítím, že byl vybrán trochu uměle a nebyl přirozeným lídrem strany. Nicméně klíčové je, že bude v opozici, a tam se může vypracovat na politika.

SpP musí vzít odpovědnost do svých rukou

Překvapila vás volební účast? V Přerově nedosáhla ani čtyřiceti procent…
Zisk je o pár procent vyšší než v Olomouci. Volební účast ve městě, které má takové problémy, je standardní. Možná jsem očekával malinko více než čtyřicet procent.

Jaký je podle vás reálný scénář povolební spolupráce stran a hnutí, a která z možných koalic se vám jeví jako nejpravděpodob­nější?
Myslím si, že hnutí ANO 2011 půjde do koalice s novými subjekty – Společně pro Přerov, Nezávislí nebo Za prosperitu Přerova a jeho místních částí. Spolupráce ale podle mého bude širší a očekávám, že tam budou minimálně čtyři subjekty. Usuzuji tak z toho, jak byla vedena kampaň. Voliči dali těmto stranám hlas, protože chtěli změnu. A ta může být jedině bez účasti ČSSD a ODS.

Nemůže se nakonec stát i to, že koalice Společně pro Přerov skončí v opozici? Před čtyřmi lety jednala o účasti ve vedení města také, nakonec se ale nekonala.
Ten mandát, který dostala koalice Společně pro Přerov, je obrovský, a musejí vzít odpovědnost do svých rukou.

Seitlová? Jedna z mála bez skandálu

V Lipníku a Kojetíně si upevnili pozici stávající starostové. Očekával jste to?
V Lipníku vyhráli favorité a dalo se předpokládat drtivé vítězství Unie pro Lipník a stávajícího starosty. V Hranicích bylo ANO mírným favoritem společně s ČSSD, což se potvrdilo. V Hranicích se dá předpokládat také širší koalice, protože tam bylo více subjektů. Výsledek zde kopíruje celorepublikovou situaci.

Do druhého kola senátních voleb postoupila bývalá zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová a ministr dopravy Antonín Prachař. Jasné vítězství ani jednoho z nich se ale nakonec nekonalo…
Výsledek nebyl překvapením, ale myslel jsem si, že je o něco větším favoritem Antonín Prachař. Čekal jsem rozdíl několika procent. Vítězství Jitky Seitlové přičítám její obecné známosti, působila v minulých letech aktivně jako senátorka a je to jeden z nemnoha politiků v České republice, který za sebou nemá žádný skandál. Možná někteří voliči mohou vnímat negativně zdvojování funkcí a chtějí senátora na plný úvazek, a proto dali více hlasů Jitce Seitlové. Michal Chromec je kandidát, který nepřekračuje hranice Přerova, a reprezentuje ve městě negativně vnímanou značku, což se mohlo odrazit i na celkovém výsledku.