Postoj Čechů k eurovolbám byl však dosud spíš váhavý. O důvodech a následcích takového přístupu hovoří Daniel Marek, docent Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Kandidáti do EP z Olomouckého kraje

Jakou důležitost politická uskupení u nás podle vás volbám přikládají?
Volby do Evropského parlamentu jsou stejně jako komunální volby považovány za volby takzvaně druhého řádu. Voliči i strany jim přisuzují nižší význam, než volbám národním. Je to dáno celou řadou faktorů. Od evropských voleb nemůžeme čekat obměnu vlády či zásadní změny politiky. Kampaně před volbami nejsou většinou zaměřeny na evropská témata, ale na témata domácí. Evropské volby jsou tak spíše testem popularity stran na domácí politické scéně, než jejich soupeřením o budoucím směrování evropské politiky. Strany tyto volby nepovažují za hlavní prioritu, s čímž koresponduje jejich neochota vynakládat na předvolební kampaň významnější prostředky.

Účast bývá třetinová. Co to říká o vztahu Čechů k Evropskému parlamentu, potažmo EU?
Značná část českých voličů má pocit, že jejich výsledek pro ně nepřináší zřetelnou, viditelnou změnu. Je zcela běžné i v dalších členských zemích EU, že volební účast u těchto voleb je nižší. Průměrná účast v předchozích volbách v roce 2009 byla 43 procent. V nových členských zemích však byla nižší, než ve starých členských zemích. Pro srovnání – naše účast ve volbách v roce 2009 byla 28,2 procenta, v Polsku to bylo 24,5 procenta a na Slovensku dokonce pouhých 19,6 procenta, což byla vůbec nejnižší voličská účast v EU.

Co může ovlivnit ten, kdo k volbám půjde?
Více, než si většina voličů myslí. Výsledek voleb ovlivní budoucí podobu politické a ekonomické integrace Evropy. Málo Čechů si zatím uvědomuje, že až sedmdesát procent naší domácí legislativy vzniká na evropské úrovni. Naše ekonomika je naprosto závislá na obchodě s členskými zeměmi EU, které odebírají osmdesát procent našeho vývozu. To vše má zásadní vliv na náš běžný život. Je tak velmi důležité, aby Česko aktivně ovlivňovalo budoucí podobu EU i přes své zástupce v Evropském parlamentu.

Kde lze brát informace? Z kampaně europarlamentu?
Předvolení informační kampaň Evropského parlamentu může mít pouze doplňkovou roli. Hlavním zdrojem informací o významu eurovoleb pro občany by měli být politici. Ti však v této oblasti dlouhodobě selhávají. Jen málo z nich je občanům schopno srozumitelně vysvětlit přínosy a dopady našeho členství v EU. I toto selhání tak ovlivňuje nízký zájem občanů o tyto volby.

Politici z Olomouckého kraje na předních místech kandidátek příliš nefigurují, lze pro to najít nějaké vysvětlení?
Důvodů je několik. Hlavním je, že strany sestavují pouze jednu národní kandidátní listinu pro tyto volby, což omezuje počet kandidujících například ve srovnání s volbami národními. Dalším faktorem je však nedostatek kvalitních, odborně a jazykově vybavených politických osobností v našem regionu, které by byly schopné se prosadit na přední místa kandidátek hlavních stran do těchto voleb. Vliv má i to, že někteří velmi aktivní a na půdě Evropského parlamentu úspěšní europoslanci z Olomouckého kraje jako Jan Březina již znovu nekandidují.