„Co můžeme dělat? Jedině chodit více do kostela. Povrchová vrstva ornice je tak vyschlá, že není šance, aby začalo zrníčko jakékoliv plodiny klíčit. Maky vůbec nevzešly, a tak jsme je museli zlikvidovat. Otázkou je, jestli vzejde alespoň náhradní plodina. Začínáme místo maku set ječmen na zelené krmení pro dobytek,“ nastínil předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.

Zatímco ozimé plodiny si podle něj drží vlhkost, s jarními výsevy to vypadá špatně.

„Pokud by napršelo, tak se některé porosty oživí. V současné době nám ale na katastrech schází asi 120 milimetrů srážek, tedy 120 litrů na každý metr čtvereční. Ani kdybychom měli závlahu, tak to nepomůže, protože vysychá i místní říčka,“ řekl Lichnovský s tím, že zemědělské družstvo bude žádat od státu kompenzaci na sucho.

Půdu navíc vysušuje vítr

Podobná situace panuje i na polích v Rokytnici u Přerova.

„Nepodepsal se na tom jen srážkový deficit v kombinaci s vysokými dubnovými teplotami, ale i to, že fouká jako na savaně a porosty se ještě více vysušují. Problém se týká obilovin, řepky, ale i cukrovky i máku. Porosty jsou hodně nízko, protože vegetace byla velmi rychlá a řepky vůbec nestačily narůst,“ přiblížil agronom Zemědělské společnosti Pobečví v Rokytnici u Přerova Jaroslav Mackovík.

Ozimá pšenice, jak dodal, zatím vypadá dobře, ale se zdviženým prstem.

„Snižuje se totiž počet odnoží a úplně dobré to není. Nejhorší prognózy jsou u jarních ječmenů, u kterých může dojít k silné redukci odnoží. Výnos bude redukován počtem odnoží a malým počtem klasů na metr čtvereční,“ podotkl.

Nejásají ani zemědělci v Troubkách - nedá se tedy říci, že by v jiných částech Přerovska bylo o něco lépe.

„Sucho je všude - pšenice budou špatné, ječmen taky a u kukuřice nevíme, co udělá. Otázkou je i to, jak narostou vojtěšky pro dobytek. Včera pršelo v Bystřici pod Hostýnem, ale tady spadly jen čtyři kapky,“ shrnul Vladimír Kratochvíl, agronom společnosti Troubecká hospodářská.