„To byl náš rajon, kde jsme si jako malí kluci hráli," zasnil se u snímku zasněženého náměstí Svobody ze třicátých let minulého století asi osmdesátiletý muž.

„Kde byla Rašínova ulice? Vůbec netuším, co to je za domy," snažila se zorientovat v čase jiná z návštěvnic.

Na čtvrteční vernisáži výstavy pohlednic sběratele Jiřího Hlouška v prostorách zámku to hučelo jako v úlu. Lidé si sdělovali zážitky z dětství, každý chtěl objevit kousek starého Přerova, který nikdo nezná.

Náměstí T. G. Masaryka bylo kdysi Dolní, Velká kostelní se dnes jmenuje Kratochvílova. Město se změnilo k nepoznání, ale Přerov je pořád Přerovem.

„Jiří Hloušek se sběratelství věnoval celý svůj život. Začínal u zápalkových nálepek, pivních etiket, suvenýrů, mincí, bankovek, odznaků a medailí. Sbíral ale také kapesní kalendáříky, ale hlavně pohlednice," přiblížila jeho osobnost kurátorka výstavy Šárka Krákorová Pajůrková.

Vzácná sbírka, již získalo Muzeum Komenského od rodiny Jiřího Hlouška, čítá na 4 300 kusů. V sále jich je ale z prostorových důvodů vystaveno pouze osm set, převážně ze staršího období.

„Nashromáždil jednu z největších místopisných sbírek města Přerova – a to od nejstarších pohlednic z roku 1895 až po ty ze současnosti," dodala.

Pohlednice budoucnosti

Vzácné jsou podle ní nejen nejstarší pohlednice, ale i takzvané budoucnosti, které vystihují trochu naivní představu našich předků o tom, jak bude Přerov ve vzdálené budoucnosti vypadat.

„Zajímavé jsou ale i mincovní koláže nebo kovové pohlednice. Jiří Hloušek obsáhl velmi dlouhé období a veškeré tiskařské techniky," řekla kurátorka.

Samotná výstava je koncipována tak, aby se lidé v malém sále pod věží nejprve seznámili s osobností Jiřího Hlouška, v další místnosti zámku jsou pak k vidění jeho pohlednice.

Na vzácného sběratele Jiřího Hlouška zavzpomínal i ředitel Státního okresního archivu v Přerově Jiří Lapáček, který s ním před lety spolupracoval na vydání publikace Přerov v proměnách času.

„Snažil se mě zasvětit do tajů sbírání pohlednic a technik, které jsou s tím spojeny. Vždy jsem obdivoval, když vytáhl svůj pověstný poznámkový blok, ve kterém měl všechny série pohlednic, a to i ty, které ještě nikdo nikdy neviděl, ale pan Hloušek přesto věřil, že se někde objeví a on je slavnostně zaznamená do svého bloku," vzpomněl.

Na jeho sbírce prý nejvíce obdivuje to, že je nejobsáhlejší a námětově různorodá.

„Na pohlednicích jsou často zachycena zajímavá zákoutí, Přerovanům ne moc neznámá," zmínil.

Nejprve sbírky, pak až děti a manželka

Manželce sběratele Květoslavě Hlouškové se nejvíce líbí právě pohlednice budoucnosti.

„Manžel vždycky říkával, že jsou nejvzácnější. Sběratelské činnosti obětoval většinu svého času. Přišel domů a nejprve se věnoval sbírkám, a pak až dětem a mně," usmála se.

Proč se rodina rozhodla po smrti Jiřího Hlouška věnovat vzácnou sbírku Muzeu Komenského v Přerově, vysvětloval jeho zeť Ivan Rašťák.

„Bylo možné se obrátit na další sběratele, jestli nechtějí pokračovat v jeho práci. Nakonec jsme se ale rozhodli zachovat ucelenou sbírku pro Přerov a zachovat ji pod jménem Jiřího Hlouška, protože to bylo jeho celoživotní dílo," uzavřel s tím, že ho potěší, když budou pohlednice postupně představovány veřejnosti.