„Výzkum jsme zde prováděli už v letech 2017 až 2018, ale potom byl načas přerušen. Znovu jsme v Předmostí začali bádat až letos na jaře,“ přiblížil archeolog Jakub Vrána z Archeologického centra v Olomouci. Nálezy dokládají téměř nepřetržité osídlení Předmostí.

„Objevy pocházejí z různých epoch - mladší a pozdní doby kamenné, keltského období, ale i raného středověku či novověku,“ vyjmenoval.

Překvapivým objevem se stal na jaře neobvyklý pohřeb v sídlištní jámě z přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné.

„V zásobní jámě se nacházelo pět zemřelých lidí a spolu s nimi i kosterní ostatky krávy a psa. Do hrobu byly ostatky uloženy v nerituální poloze - pro toto období je přitom typické pohřbívání žehem. Ne vždy se nám podaří najít odpovědi na naše otázky a většinou se před námi jen otevřou další,“ poznamenal archeolog.

Cenné jsou i pozůstatky sloupových nadzemních objektů z mladší doby kamenné, tedy z období zhruba 5,5 až 4,5 tisíce let před naším letopočtem. Poměrně nedávno narazili badatelé také na kostrový pohřeb z období eneolitu - pozdní doby kamenné.

„Našli jsme pět tisíc let starou kostru dítěte, která je v relativně dobrém stavu. Antropologové ale budou teprve blíže zkoumat stáří i důvod, proč dítě zemřelo. Bylo uloženo v jámě s pokrčenými nohami, zřejmě na zádech,“ doplnil.

Vůbec nejstarší nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Doklady paleolitu se ale pravděpodobně koncentrují pouze do míst v blízkosti Skalky a dnešního sídliště v Předmostí, kde byl kdysi učiněn celosvětově proslulý nález hromadného hrobu lovců mamutů. Výzkum posledních let na důkazy života neandrtálců nenarazil.

Zřetelné stopy po sobě zanechalo v Předmostí také novověké období - a to v podobě reliktů několika zaniklých cest.

„Zavezený úvoz se nacházel v mírném svahu a zbyly zde po něm vyjeté koleje. Stará cesta se používala až do 19. století a část nové dálnice D1 bude kopírovat i tuto dávno zaniklou trasu. Při výzkumu se nám v těchto místech podařilo najít stříbrnou minci ze 17. století,“ uzavřel Jakub Vrána.