Teď se to prý může změnit.

Které problémy nejvíce trápí Přerovsko a co by se mělo začít urychleně řešit?

Z poznatků, které se mi potvrdily i při rozhovorech s občany ve městech a na vesnicích přerovského okresu ve volební kampani, trápí lidi všeobecně to, co dovedlo Českou republiku k předčasným volbám. Roste obava z vysoké nezaměstnanosti, trápí je výše mezd a důchodů, neodpovídající životním nákladům, nelíbí se jim kupčení se zdravím a například také nespravedlivé majetkové vyrovnání státu s církvemi v době, kdy chybějí peníze na školství, kulturu i už zmiňované zdravotnictví. A k těmto problémům přistupují specifika Přerovska. Snad při každém setkání s lidmi se řeč stočila k vyřešení dopravní situace v Přerově. To je snad největší konkrétní téma, o němž se mezi lidmi hovoří a je prvořadé. Především střední a mladší generaci trápí prostředí, ve kterém žijeme. Nejde jen o řešení likvidace odpadů, ale především ochranu ovzduší. Opět se blíží období, kdy Přerovsko, ale i Olomoucko či Prostějovsko budou zasaženy smogovým zamořením. A protože koloběhy v přírodě se v této etapě mění, není lidem ani lhostejné, kdy budou dořešena tolik potřebná protipovodňová opatření na řece Bečvě, počínaje suchou zádržnou nádrží u Teplic nad Bečvou. Mám také poznatky, že se lidé podivují nad tím, že okres s kdysi vyspělou zemědělskou výrobou – jak rostlinnou, tak živočišnou – je zaplavován potravinami z dovozu nevalné kvality a bývalá soběstačnost byla nahrazena rozpadajícími se stájemi a monokulturně obdělanou půdou.

Jsem si také vědom, že začleňování sociálně slabých a méně přizpůsobivých spoluobčanů do kulturního prostředí majority je zejména v Přerově, ale i v Kojetíně problém, který zasluhuje razantní řešení. Například nastartováním ekonomického růstu a zapojením těchto lidí do pracovního procesu, v počátku na odpovídající úrovni vzdělání a dovedností, a v ruku v ruce s tím i s důrazem na vzdělávání.

Budete usilovat o dostavění dálnice D1 z Říkovic do Přerova?

Odpověď na tuto otázku jsem už nakousl. Dostavba dálničního obchvatu Přerova v úseku Říkovice – Přerov a Přerov – Lipník je prvořadým problémem. Stejně jako v minulém období chci vyzvat všechny zainteresované politiky města, kraje a mé kolegy ve sněmovně a senátu o jednotný a přímý tah na branku. O to jsem se snažil i doposud. Nespočet intervencí na hospodářském výboru sněmovny, jednání se stále se měnícími ministry dopravy, představiteli Státního fondu dopravní infrastruktury i Ředitelství silnic a dálnic bohužel nepřinesly ovoce. Přitom je jasné, že dálniční obchvat přinese zpočátku pracovní místa při jeho budování, ale především lepší dostupnost pro investory a podnikatelské subjekty po jeho dokončení. Ten pravidelný dopravní špunt a mnohdy kolaps při sebemenším zásahu do městské silniční sítě musí odradit všechny, kteří by rádi využili výrobní prostory a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, již může Přerov nabídnout. Když sem nedostanou suroviny a materiál a odtud hotové výrobky, je samozřejmě zájem nulový. V opačném případě to povede k růstu zaměstnanosti, zvýšené kupní síle občanů a koloběh se uzavírá zvýšenou spotřebou služeb všeho druh. Druhý, neméně důležitý efekt je zlepšení životního prostředí Přerově. Jak snížení hlukového zatížení, tak snížení množství polétavého prachu a zplodin, způsobených provozem motorových vozidel. Dostavba necelých 22 kilometrů propojení dálnice mezi Říkovicemi a Lipníkem je tedy mou prioritou. Budu-li opět zařazen do hospodářského výboru, budu jako jeho člen bojovat o urychlenou realizaci této stavby.

Tím jste už víceméně odpověděl na otázku, jaký rezort vás nejvíce láká…

Hospodářský výbor. Nejen doprava, ale i energetická bezpečnost státu, inovace a konkurenceschopnost nebo i poštovní služby či otázky rozvoje letectví a kosmonautiky – to byly oblasti, ve kterých jsem působil i v minulém období. Rád bych na tuto práci navázal. Působil jsem i ve výboru životního prostředí – a protože vnímám, jak citlivá je otázka nakládání s odpady i v Přerově, myslím, že i zde můžu být prospěšný. Je totiž zbytečné vést horlivé diskuze a pomalu bratrovražedný boj o to, jestli tam či onde bude zařízení pro energetické využití odpadů, když není celostátní koncepce v oblasti nakládání s odpady – počínaje kvalitním tříděním, až po stanovení počtu a lokalit jejich dalšího zpracování například pro výrobu energií.

Máte konkrétní recept, jak zatočit s nezaměstnaností?

Tento problém je tak složitý, že jednoduchý recept nemůže existovat. Předchozí vlády hovořily o tom, že je v této zemi je asi půl milionu nezaměstnaných a patříme mezi lepší průměr Evropy. Je ale zřejmé, že je tento stav pouze proklamovaný. Opravdová situace je mnohem horší a bez práce je až 750 tisíc lidí, mnozí však již bez evidence na pracovních úřadech, ale například na sociálních dávkách v hmotné nouzi. Razíme zásadu: „Práci, ne sociální dávky". K tomu mohou napomoci jak řešení místního charakteru, například výše zmíněná dostupnost místa. Dále podpora prorůstových a inovativních investic a zejména podpora exportu. I podpora malého živnostenského, municipálního i družstevního podnikání, například daňovými úlevami za vytvoření pracovního místa, je jednou z cest snížení nezaměstnanos­ti.V neposled­ní řadě je to zavedení institutu práva na první zaměstnání absolventů učilišť a škol všech stupňů. Pro ekonomiku státu musí být výhodnější přispět zaměstnavateli na hrazení daňových nákladů na začínajícího pracovníka, než těmto lidem vyplácet sociální dávky. A z velké části by odpadl problém charakterizovaný praxí: „Nezaměstnám, nemáš praxi". Praxi nemáš, protože jsi ji bez praxe nemohl získat. A snad se mnou budete souhlasit, že získání pracovních návyků po ukončení přípravy na zaměstnání je významná investice do kvality každého člověka.

Kdo vás ve volbách nejvíce podporoval? Rodina nebo přátelé?

Chci především poděkovat všem, kteří dali důvěru KSČM, na jejíž kandidátní listině jsem figuroval. Zároveň i těm bezmála dvěma tisícům voličů, kteří mou kandidaturu kroužkem preferovali. Samozřejmě, že mi fandila má rodina, ve které mám celoživotní oporu a pochopení pro to, co dělám. Díky patří především manželce a dětem. A vím, že přátelé mi drželi také palce. Při setkání s lidmi na ulicích mi vyjadřovali sympatie a podporu i neznámí lidé.

S čím jdete do sněmovny? Máte nějaké krédo?

Myslím, že nepotřebuje žádný komentář: „Poctivost se musí vyplácet!" Naše země potřebuje poctivý přístup ve všech oblastech jako sůl.

Co vás nejvíce překvapilo na výsledcích voleb?

Samotný výsledek. I když nebyl tak překvapující, protože ti, co se voleb zúčastnili, ale nakonec i ti, co zůstali doma, dali najevo své znechucení a nedůvěru v politiku jako takovou. Osobně se jim nedivím. Na druhou stranu mě překvapil výsledek ČSSD, který určitě oslabil českou levici, a původní předpoklady na razantní změnu v řízení státu. Co bylo příčinou, ukážou podrobné analýzy v následujících týdnech. Překvapivý byl z mého hlediska i volební výsledek nových hnutí, které zabodovaly i přes absenci ucelených programů jen na základě mnohdy populistických hesel, které lidé chtěli slyšet. Teď záleží na všech parlamentních subjektech, aby našly shodu v tom, jak zemi vyvést z ekonomické a morální krize. A věřím, že jak hnutí ANO, tak Úsvit, brzy pochopí, že být odpovědný vůči občanům naší země nestojí jen na líbivých heslech. Že se nebude opakovat neblahá zkušenost s Věcmi veřejnými. Je třeba najít styčné body programů a skončit s praktikami posledních let, že se s někým nemluví.

Jak jste oslavil svůj úspěch a co pro vás znamená?

Na nějaké oslavy nebyl čas. Ještě v sobotu večer jsem odjížděl do Prahy a v neděli od rána byl na ustavujícím jednání poslaneckého klubu KSČM. Už tam byly rozdány první úkoly v oblasti legislativy, na kterých se budu také podílet. A co pro mne zvolení znamená? Bez frází a oblíbených klišé určitě velký závazek vůči mým voličům a pocit odpovědnosti vůči všem občanům naší země. Protože dobře fungující Parlament, Poslaneckou sněmovnou kontrolovaná a dobře fungující vláda, je předpoklad rozvoje všech oblastí života a navrácení důvěry lidí v politiky a politiku.