„Já si myslel, že se ta ulice zavře kvůli blokovému čištění. Takže se nebude čistit, ale zase pochod?" říká ustaraně trafikant z Kratochvílovy ulice, kterou ve čtvrtek podobně jako další lokality ve městě obcházeli strážníci a policisté s informativními letáky.

Jejich text už obchodníci důvěrně znají z minulých let. Odstraňte odpadkové koše a stavební materiál jako dlaždice, lešeňové trubky, kameny nebo stojany na kola, které by mohly posloužit k možnému střetu názorových skupin. Zabezpečte výlohy proti poškození a rozbití, nevpouštějte do domu neznámé osoby.

Je to pořád stejná písnička. Pro někoho už tak obehraná, že ji skoro nevnímá.

Stejné to bylo v roce 2009 i 2011. Jen v letošním roce už se pochod koná podruhé.

„Jednu sobotu jsem tu v obchodě byla, ale ani jsem je neviděla. Snad to zase proběhne v poklidu," doufá Alice Kellnerová, prodavačka z místního second handu.

Je to banda blbců, nakopal bych je

Starší muž, který vchází do domu v Kratochvílově ulici, si naopak nebere servítky.

„Je to banda blbců. Nakopal bych je a klidně to tam napište pod mým jménem. Když chodí po ulicích mažoretky, aspoň se na to dá koukat, ale tohle?," říká naštvaně Věroslav Rožnovský.

A podobné hlasy se ozývají i z ostatních částí Přerova.

Pronájemce výstaviště Milan Chytil pořádá v sobotu bleší trhy a už teď ví, že přijde o návštěvníky.

„Je mi jasné, že nikdo nepřijde. Celé město bude zase obklíčené a lidi se k nám nedostanou. Přerovu to dělá ostudu a dlouhodobě poškozuje jeho image, copak si nikdo neuvědomuje, jak se kvůli tomu o nás mluví?," pozastavuje se.

Budeme celý den hlídat, jak jinak

Obchodníci v centru kritizují fakt, že kvůli pochodu radikálů přijdou o tržby.

„I když to asi naši štamgasti vzdají, stejně tu musíme být a hlídat, aby se nic nestalo. Aby se člověk bál, že bude mít rozbitou výlohu," posteskne si Eva Chromečková z kavárny v centru Přerova.

„Budeme celý den hlídat, jak jinak. Uklidíme obrazy a zajistíme výlohu. Stejně se tím ale nic nezmění," naráží na někdy obtížné soužití s romskými obyvateli Zdenka Janáčková, majitelka místní galerie.

„Dříve jsem měla obchod s oblečením a tři ženské nám tam ukradly sukně za deset tisíc. Nedalo se to vůbec uhlídat. Jedna zase neměla na zaplacení, a tak nám nechala v obchodě svůj kožich. Ale jsou mezi nimi i slušní," líčí.

Nechci provokovat. Přečkám to na bezpečném místě

Svou sobotu si představovala trochu jinak také Nikola Horváthová z opačného konce města – Husovy ulice u nádraží. Přestože trasa pochodu tentokrát nepovede sociálně vyloučenými lokalitami, bojí se, co zdejší obyvatele čeká.

„Vůbec to nemělo být, měli to jednoduše zatrhnout. Co jiného můžu dělat, než zůstat doma a doufat, že všechno proběhne v poklidu. Maminky, co mají malé děti, je už v pátek ani nechtějí posílat do školy. Všichni mají strach," popisuje.

Vycházet ven nebude ani mladý Rom, který bydlí v sociální ubytovně v Tovární ulici.

„Nechci provokovat. Přečkám to na bezpečném místě tak, abych neměl problémy," svěřuje se.