S dlátem a paličkou si svou první dřevěnou misku vyráběla i devětatřicetiletá Veronika z Olomouce.

„V životě jsem se dřevem nedělala. A doma nic vhodného dřevěného, kromě prkýnek, nemáme," svěřila se. „Nejtěžší je držet ten úhel a mít ten správný sklon. A to už cítím zápěstí," řekla.

Nepravidelné bouchání se ozývalo i od vedlejšího stolu, kde si zručnost zkoušela devítiletá Kristýna z Tovačova.

„Je to namáhavé, ale baví mě to. Už jsem tady podruhé," přiznala odhodlaná dívka. Na návštěvu dílny ji přivedla její maminka.

Studenti oboru na výstavě prezentovali absolventské práce. Obdiv si získaly taburety, sošky, zrcadla nebo komody.

„I když jsem z Tovačova, jsem tady poprvé. Přišla jsem ze zvědavosti a moc se mi to líbí. Neřekla bych, že některé věci je možné vyrobit. U některých z nich bych tipovala, že na nich museli pracovat nejmíň tři roky," uvedla návštěvnice Jana Klemešová.

Na maturitní práci přitom mají studenti dvacet dní, některé složitější předměty připravují tři měsíce.

„Až osmdesát procent věcí, které děláme, jsou na zakázku. Materiál je drahý, takže za výrobky, co utrží škola, se nakoupí další," přiblížila běžnou praxi ředitelka školy Alexandra Stránělová.

O studium na řezbářské škole je stále zájem, v současnosti je vedeno na třech oborech celkem 170 studentů. Výstava nabídla tisíce výrobků; po části z nich, určených k prodeji, se „zaprášilo" během první dne.

„Lidé už vědí, a proto přijedou raději v pátek. Nakoupí si na Vánoce," uvedla ředitelka. Originálních ručně vyráběných dárků si podle ní lidé zpravidla nakoupí nejvíce hned první den.

Jedním ze studentů, který předváděl výsledky svého umu, byl i šestnáctiletý Roman Kašpar. Ten studuje obor umělecký řezbář.

„Školu mi našla máma. Dřív jsem kreslil a modeloval. Tohle mě baví, už dokonce pracuju. Mám svého, dá se říct zaměstnavatele, který mi dodává dřevo a z něj vyrábím reliéfy," zmínil.

Další výstava, která představí především maturitní absolventské práce současných ročníků, se bude konat v červnu příštího roku. (ina)