„Hřbitov byl v minulosti jinak situovaný a k jeho úpravám došlo až po druhé světové válce. Tehdy se ale na písek jen položila dlažba, zatímco my jsme šli při stavbě do spodních vrstev," vysvětluje nečekaný objev starosta Troubek Radek Brázda. Až z betonové desky prý vyčetli datum, kdy byly rakve do země uloženy – v říjnu 1925.

„V jedné byl muž a ve druhé žena, v bezprostředním okolí byly ale nalezeny další kosterní ostatky," zmínil. Protože už v Troubkách nežijí žádní přímí příbuzní Aloise Tesaře, zajistila obec zpopelnění v olomouckém krematoriu. Urna i s ostatky byla uložena do jedné ze schránek v kolumbáriu na obecním hřbitově.

„Konzultoval jsem celou věc s odborníkem na pohřební právo a vlastníkem nalezeného hrobového zařízení, ke kterému se nikdo nehlásí, je obec jako majitel pohřebiště," zdůvodnil.

Pátrání po tom, kdo je v neznámém hrobě pochován, bylo o to snazší, že se starosta během studií na vysoké škole ve své diplomové práci zabýval osudy Československých legií. Zjistil tedy, že v nich sloužilo také pětadvacet vojáků z Troubek.Na neznámou hrobku narazili při stavbě chodníků na hřbitově v Troubkách dělníci. Pozdějším pátráním se podařilo zjistit, že v ní byl pochován pravděpodobně kapitán Československých legií Alois Tesař, jenž sloužil v Rusku.

„Devatenáct jich bylo v Rusku, dva ve Francii a čtyři v Itálii," upřesnil. Alois Tesař působil u prvního kulometného oddílu v Rusku, ale zemřel až několik let po návratu domů. V červnu roku 1922, tedy tři roky před svou smrtí, se ještě stihl oženit. Zda ale tělo zemřelé patří jeho manželce, se už zřejmě nepodaří zjistit.

Že Alois Tesař skutečně zemřel v Troubkách v říjnu roku 1925, což je datum, uvedené na desce, potvrdily stránky Zemského archivu v Opavě. „Ukázalo se, že ano. Je zde doslova uvedeno, že kapitán pěšího pluku číslo 8 zemřel na dovolené v Troubkách. Jednalo se o syna Františka Tesaře, chalupníka v Troubkách, a jeho manželky Františky, rozené Krátké," upřesnil.

Datum jeho narození 30. srpna 1896 je navíc totožné s datem, uvedeným v odborné publikaci Muzea Komenského. Ta mapuje všechny rodáky a občany Přerovska, kteří působili v Československých legiích. V ní ale datum úmrtí Aloise Tesaře chybí. Archiv zmiňuje i takový detail, že byl příčinou jeho smrti zánět mozkových blan.

Podle starosty je možné i to, že byl jeho bratrem František Tesař, jehož jméno je uvedeno i na památníku v Troubkách. Byl jednou z obětí první světové války a zemřel v roce 1914.

V Troubkách dnes žije pouze vzdálená příbuzná zemřelého důstojníka Jaromíra Tesařová. Mrtvý voják patřil do rodiny jejího manžela. Ten je ale už šestnáct let po smrti.

„Z manželovy rodiny jsem znala pouze jeho otce, se kterým se kvůli jeho zdravotním obtížím jen těžce komunikovalo. O příbuzných jsme se spolu nebavili. Nalezený voják mohl být jeho strýc nebo otec, ale to jen hádám," řekla důchodkyně, která dnes žije v pečovatelském domě v Troubkách.

Otec jejího manžela prý zemřel brzy – když jí bylo třiadvacet let. Nález Jaromíru Tesařovou překvapil. „Nad hrobkou prošla spousta lidí, navíc se dlažba na hřbitově rekonstruovala už jednou, a tak je zvláštní, že ji tehdy nenašli," pokrčila rameny.

O hrobce měla už dříve tušení. Stejně jako starosta si ale myslela, že je dávno zasypaná, a proto ji telefonát dcery, která ji o nálezu informovala, zaskočil. „Ve čtvrtek jsem se navíc dozvěděla, že by tam mohly být i další hrobky. Těžko ale říct, v jakém budou stavu, a jestli tam vůbec jsou," uzavřela.

Autoři: PETRA POLÁKOVÁ – UVÍROVÁ, MARTIN VOJÁČEK