Jsou lidé, kteří s námi zůstávají ve vzpomínkách, i když odejdou na druhý břeh.

A Marcela Kleckerová, dlouholetá kastelánka hradu Helfštýna, byla přesně takovým člověkem.

Zanechala po sobě nesmazatelnou stopu a velké dílo.

close Snímek ze sedmdesátých let, kdy začala Marcela Kleckerová pracovat na Helfštýně. info Zdroj: Archiv Františka Hýbla. zoom_in Snímek ze sedmdesátých let, kdy začala Marcela Kleckerová pracovat na Helfštýně. Autor: Archiv Františka Hýbla.

Kováři: Spojila nás jako svět

Kulturní dům Echo v Lipníku nad Bečvou, jehož podobu pomáhala sama navrhovat, byl ve středu odpoledne během posledního rozloučení zaplněný do posledního místečka.

Cestu z velké dálky vážili i umělečtí kováři, pro něž byla Marcela Kleckerová vzorem.

close Marcela Kleckerová info Zdroj: Repro Deník zoom_in Mezi nimi i Daniel Černý z Nových Hradů v Jižních Čechách, který přijel se skupinkou přátel.

„Jsem už druhá generace těch, co začali jezdit na Hefaiston, v té době rozjetou kovářskou akci. Od našich mistrů a tátů víme, co všechno vytvořila. My kováři jsme se tu setkávali s celým světem, takže profesně to pro nás bylo nad cokoliv jiného. Dodnes máme kamarády v Itálii, Americe nebo Izraeli. Spojila nás jako svět a záleží, jak se k tomu teď postavíme. Ona udělala, co mohla," řekl.

Místem posledního rozloučení se stal symbolicky Kulturní dům Echo.

„Po odchodu z funkce správkyně hradu Helfštýna nám Marcela tady v podhradí neskutečně pomáhala a navrhovala celý interiér Echa. Byla kurátorkou asi šedesáti výstav," řekl starosta Lipníku Miloslav Přikryl, který s Marcelou Kleckerovou na různých úrovních spolupracoval asi třicet let.

close Marcela Kleckerová s Cenou Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury za rok 2008 info Zdroj: Jan Čep zoom_in Marcela Kleckerová s Cenou Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury za rok 2008. Autor: Jan Čep

Dávala dohromady i nemožné

Bývalá kastelánka hradu výrazně ovlivnila i mistra černého cechu Pavla Tasovského, jenž vytvořil pro Helfštýn známou plastiku Pocta Prométheovi.

„Byla to dáma, která dávala všechny dohromady, dávala dohromady i nemožné a pomáhala hradu Helfštýnu i všem kovářům," vyjádřil svůj obdiv Pavel Tasovský, jenž znal Marcelu Kleckerovou od prvního ročníku Hefaistonu v roce 1982.

Silné pouto k ní měla i Kristýna Habermannová, dcera již zesnulého Alfreda Habermanna. Bývalá kastelánka byla dokonce kmotrou její dcery.

„Zanechala v lidech spoustu lásky. Žila pro umění a kulturu a byla opravdu renesančním člověkem, protože usilovala o krásu ve všech oblastech," řekla Kristýna Habermannová, která si na ní ze všeho nejvíce cenila její bojovnosti.

„Neměla žádné vnitřní hodinky a pracovala vždycky s maximálním nasazením. Šla do všeho naplno, s dobrou vůlí a celým srdcem. Byla profesionál jako kunsthistorička a její dílo mělo obrovský přesah i mimo Českou republiku," řekla.

Zlatým písmem v historii kovářství

Bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově, historik František Hýbl, připomněl úsilí, jež jako bývalá správkyně věnovala zvelebení hradu.

Bez její vůle a nadšení bychom se dnes neprocházeli kovářským nádvořím a nemohli si prohlédnout ani zrekonstruované prostory hradu.

„S jejím jménem je spojeno dokončení rekonstrukce několika hradních věží, kovářského studia s ateliérem, ale také vyhlídkové věže, hradní kovárny, expozice uměleckého kovářství s historickou mincovnou ve sklepním prostoru paláce, ale také vybudování výstavního sálu, zřízení ubytovacích prostor na nádvoří a nebo vyvrtání studny," zmínil.

K tomu jí byli nezištně nápomocni architekti Zdeněk Gardavský, Ladislav Palko, Lubomír Švalbach a spousta dalších, včetně členů Hnutí Brontosaurus.

O uznání helfštýnských akcí pod vedením Marcely Kleckerové se podle svých slov několikrát přesvědčil jako ředitel muzea při návštěvách obdobných akcí v Itálii, Rakousku nebo Francii.

Podle Františka Hýbla se zapsala zlatým písmem do historie celosvětového uměleckého kovářství.