Diskusi kolem zřízení pískovny v minulosti provázely bouřlivé emoce. Lidé kritizovali, že má vzniknout na kvalitní zemědělské půdě, která je zařazena do nejvyšší bonitní třídy – a navíc v blízkosti lokality s rodinnými domy. Obávali se také zvýšené ekologické zátěže.

„Důvodem, proč se o těžbě písku začalo znovu mluvit, je stavba úseku dálnice D1 mezi Lipníkem a Přerovem. Pozemek v této lokalitě totiž změnil majitele. Se záměrem firmy těžit písek v osadě Lapač jsme byli seznámeni na schůzi našeho výboru v březnu," vysvětlila předsedkyně výboru místní části v Žeravicích Ludmila Landsmannová.

Proti prachu skrápěním?

Názor místních obyvatel na těžbu písku se podle ní ani po letech nezměnil.

„Zničila by životní prostředí v osadě Lapač, ale prach by se kvůli proudění větru dostal i do Žeravic. Řekli nám, že se bude prašnost minimalizovat skrápěním a provádět ho mají firmy Skanska a Precheza. Nevíme, co si o tom ale myslet," poznamenala s tím, že ekologická zátěž Žeravic je už teď díky skládkám značná.

Všechno půjde do dědiny

S těžbou písku v Žeravicích nesouhlasí ani Jana Dostálová, která byla před lety iniciátorkou petice proti pískovně.

„Kdyby to bylo na rovině, tak to pochopíme, ale jestli se má těžit nad obcí, půjde prach i do Žeravic. Můžou nám mazat med kolem huby, že se prašnost nezvýší, ale není to tak," řekla. Těžba se prý nejvíce dotkne majitelů asi desítky rodinných domů v bezprostřední blízkosti.

„Mají se tam dělat i valy, ale i z těch poteče voda, a všechno půjde dolů do dědiny. Pískovna má navíc vzniknout na kvalitní zemědělské půdě a do nejvyšší bonitní třídy se manipulací už nikdy nevrátí," je přesvědčena. Více by se lidé o záměru pískovny měli dozvědět na schůzi v Žeravicích tento týden.

Snímky z bouřlivého jednání přerovského zastupitelstva o žeravické pískovně v květnu 2008. Foto: DENÍK/Dagmar Rozkošná
VIDEA najdete ZDE 

Jednání doprovázela vypjatá atmosféra a silné emoce.

Jednání doprovázela vypjatá atmosféra a silné emoce.

Opatrné město

Zástupci vedení města jsou zatím v otázce těžby písku v Žeravicích opatrní.

„Nejsou k dispozici všechny podklady k tomu, aby se mohlo udělat zásadní rozhodnutí – chybí stavební povolení a EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí," řekl přerovský radní Radek Pospíšilík. (Za prosperitu Přerova).

Podle něj by se životní prostředí v místě těžby zhoršilo.

„Lokalit, ve kterých by se mohl písek pro stavbu dálnice těžit, je ale více. Kdyby se otevřel například lom v Oseku nad Bečvou, zachránili bychom tím dvanáct rodinných domů na Lapači," konstatoval.

Jak doplnil náměstek primátora Pavel Košutek (ANO), je město pouze účastníkem řízení.

„Hlavním důvodem je záměr dvou firem těžit písek pro stavbu dálnice mezi Lipníkem a Přerovem. Pokud nebude v rozporu s jinou územně plánovací dokumentací nebo stanoviskem hygieny, tak by jeho povolení nemělo nic bránit," uzavřel.