První pokusy vysadit révu vinnou provedl čtyřicetiletý Marek Ťápal v zahrádkářské kolonii Markrabiny před několika lety. ´
„Odzkoušel jsem čtyřicet odrůd révy vinné, abych věděl, které se bude tady dařit. Šlo to, takže rozhodnutí bylo jasné – vysadit velký produkční vinohrad," vzpomíná na své začátky, kdy sousedům raději tvrdil, že pěstuje rajčata a bude mít továrnu na kečup. Aby ho neměli za blázna.
Martin Ťápal. Autor: DENÍK/Iva Najďonovová
Vinař s Přerovem svázaný
O přestěhování na jižní Moravu, kde by byly začátky jednodušší, neuvažoval.
„Jsem s Přerovem svázaný, narodil jsem se tady a zapustil kořeny," říká pan Marek, který vystudoval obor Vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultně Mendelovy univerzity v Brně.
Spolu s Jiřím Kolářem investovali do vinohradu za poslední dva roky většinu svého času i financí. S pracemi na vinici jim pomáhají přátele i rodina.
„Hlavně mámy nás podporovaly nejvíce, bez nich bychom to těžko zvládli. Okopávají vinici jako o život a motyky mají v ruce prakticky celou sezónu," prozrazuje.
Vinice o rozloze tři tisíce metrů čtverečních se rozprostírá Na Žernavé v místech, kde bývaly v minulosti ovocné Knejzlíkovy sady.
„Je to dobrá půda. Navíc na to, že se v této lokalitě pěstovala réva vinná upomíná i zápis v katastru nemovitostí, kde pozemek přímo sousedící s naším, nese dodnes název Vinice," poukazuje na historii pěstování révy na Přerovsku.
Jediným limitem pro pěstování se zatím ukázaly být jarní mrazíky, které už stihly ovlivnit letošní sezonu.
Vinice Na Žernavě. Autor: DENÍK/Iva Najďonovová
Chardonay z Předmostí
Místo, kde vinohrad vysadili, je podle pana Marka unikátní.
„Nachází se v Přerově – Předmostí, jakožto jedno z nejvýznamnějších světových nalezišť paleolitického lovců mamutů. Vidíme odsud Moravskou bránu, kudy zvěř migrovala. Díky tomu lidé zdejší místa osidlovali. Navíc se nachází přesně tam, kde se spojuje s Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem," popisuje přírodní krásu lokality.
A ještě jeden důvod, proč volba padla právě sem.
Štěrkopískové podloží, které má původ ve třetihorním moři, vyhovuje odrůdám, které Marek Ťápal a Jiří Kolář pěstují: tramín červený, Rulandské modré, Chardonnay, Hibernal a Kerner.
Celkem vysadili na 2700 hlav révy vinné a jejich vinice je tak největší registrovanou v Olomouckém kraji.
„Vinice je provozována v bio režimu, po odzkoušení bychom rádi přešli na biodynamiku. Samozřejmostí při hospodaření je vyloučení herbicidů, všech syntetických hnojiv a pesticidů. Hnojení bude v budoucnu pouze udržovací a to statkovými hnojivy, kompostem, či zeleným hnojením," uvádí.
Víno s duchem pravěku
Do budoucna by dvojice vinařů chtěla pozemek rozšířit o dva hektary a vybudovat vinný sklep, kde by mohly víno vyrábět a archivovat.
„Rádi bychom je pak distribuovali ve vinárnách a restauracích v regionu i po celém kraji. Doufám, že nás to bude i jednou živit," dodává s úsměvem.
Značku Vinum Predmostensis, neboli víno předmostenské vybudovali od píky.
„Podtitul zní víno s duchem pravěku, čímž upozorňujeme na to, odkud víno pochází. Chceme udělat místu reklamu, ukázat Přerov v pozitivním světle a doufám, že se najdou další, kteří se svými projekty nebudou odcházet pryč a zůstanou tady," uzavřel Marek Ťápal.