Pavlovice u Přerova
Rok založení: 1349
Počet obyvatel: 718
Zajímavost: Setkání mladých hudebníků nejen Olomouckého kraje v obci Pavlovice u Přerova má za sebou už více jak 30 ročníků. Toto setkání má hluboké kořeny, sahá až do roku 1975, kdy se uskutečnil 1. ročník tohoto projektu. V roce 1981 byl o tomto setkání natočen tehdejší ČST Ostrava a následně odvysílán televizní pořad. Poslední ročník se uskutečnil v roce 1989. Po tomto roce následovala 15letá prodleva. V roce 2004 se navázalo 15. ročníkem a tato tradice trvá doposud. Celé setkání je věnováno všem muzikantům, kteří se aktivně podíleli a podílejí na kulturním rozvoji obce, regionu a kraje. Obec Pavlovice byla centrem hudebnosti v okrese Přerov. Snaží se touto formou vzdát poctu již nežijícím muzikantům a dát příležitost mladým. Na 21. ročníku Hudebních Pavlovic Václava Drábka byla pokřtěna nová písnička o obci, kterou pojali jako Pavlovickou hymnu. Zdroj: www.hudebnipavlovice.cz

Tip na výlet

Kostel s náhrobky a pět soch

10 km východně od Přerova
Mezi historické památky Pavlovic u Přerova se řadí kostel svatého Jiljí s náhrobky Pavlovských z Vitbachu, zámek rodiny Skenů, který nyní slouží jako domov důchodců a pět barokních soch v obci. Jsou to sochy svatého Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra, svatého Františka Serafinského, svatého Šebestiána a Panny Marie. Zdroj: www.pavloviceuprerova.cz

Významné osobnosti:
J. J. I. Středovský, kněz, který se svým dílem zapsal do české historiografie
Alfred Skene, průmyslník a velkostatkář baron, jenž se zasloužil o rozvoj obce
Josef Ovčáčik (1908-1937), pilot, rotmistr letectva u leteckého pluku 5 v Brně, oběť letecké havárie

Pavlovice pro svou strategickou polohu lákaly k osídlení

Pavlovice u Přerova leží na strategicky významném a morfologicky výrazném výběžku Kelčské pahorkatiny. Katastr Pavlovic, jehož nadmořská výška se pohybuje od 240 do 300 metrů, se z geologického hlediska nachází v prostoru třetihorních neogenních sedimentů, v těsné blízkosti Maleníku. Štěrky, které se zde místy nacházejí, mohou být snad relikty ledovcového původu.

Lokalita je příhodná pro zemědělství, protože zde tvoří převažující půdní typ černozem, částečně i hnědozem. Území proto lákalo k osídlení už od nejstarších dob. Nejstarší doklady osídlení představují nálezy štípané industrie z mladšího paleolitu, tedy starší doby kamenné (40 000- 8 000 let před naším letopočtem), nalezené v trati „Přísahanec“, západně od silnice z Pavlovic do Lhoty. Jedná se o nástroje lovců kultury aurignacienu, zhotovené kromě glaciálních pazourků také z místních rohovců - zastoupena jsou především hranová rydla, dále škrabadla, zlomky čepelí, úštěpy a podobně.

V následující epoše neolitu (mladší době kamenné) dochází k převratným změnám, označovaným jako neolitická revoluce. Člověk se stává zemědělcem, chovatelem dobytka, staví pevné domy a vede usedlý způsob života. Vyrábí keramické nádoby, broušené a vrtané kamenné nástroje (kopytovité klíny, sekery a sekeromlaty s provrtem), ovládne základy textilní výroby. Velmi brzy je v této době osídleno skupinami prvních zemědělských kolonistů také hostýnské Záhoří (Kelčská pahorkatina). Osídlení pavlovického okolí zřejmě intenzivně pokračovalo i v následujícím období eneolitu, tedy pozdní době kamenné (4 000 až 2 000 let před naším letopočtem).

Deník na návštěvěZdroj: Deník