František Thomayer vycházel podle historiků z nálady druhé poloviny 19. století, kdy se lidé sdružovali v nejrůznějších spolcích, pořádali výlety a slavnosti. Hlavní promenádní osu položil rozšířenou lesní cestou, která les protínala kolmo. Na ni vložil zahloubený parter s květnicí a u vstupu do parku obnovil kruhové odpočívadlo.

Restaurace v přerovském parku Michalov má konečně nového provozovatele.
Restauraci v Michalově bude provozovat bývalá majitelka legendárního „Olinka“

Okolí pravidelně řešených záhonů s trvalkami plynule přecházelo do přírodně krajinářského parku. Kamenné květinové vázy dotvářely centrum kruhového odpočívadla. Později byl park doplněn o dětské hřiště a osvětlení. Součástí byl i altánek a výletní restaurace.

„Park Michalov je dodnes oázou uprostřed města, kam lidé rádi chodí na procházky, a kterou se chlubí návštěvám. Nabízí pohled na barevné květinové variace i letité stromy - a zároveň je díky hřištím pro děti a dospělé i místem aktivního odpočinku,“ přiblížila mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.

Přehlídka i dětské dílny

Sto dvacet let existence parku Michalov se město rozhodlo oslavit ve velkém stylu. „Při tak významných narozeninách jsme na náš park samozřejmě nemohli zapomenout, a proto tu bude od jara do podzimu probíhat program, který potěší všechny generace. První akce se uskuteční už v neděli 12. května na Den matek,“ řekl primátor města Petr Vrána.

Oslavy výročí začnou ve 14 hodin venkovní výstavou, která provede návštěvníky historií parku. Chybět nebude ani promenáda v dobových kostýmech v podání přerovského Dance Clubu. Návštěvníci se mohou těšit na přehlídku prvorepublikových modelů, ale i projev samotného zakladatele parku, který do Přerova dorazí „smyčkou času“ až z Prahy.

Přerované v úterý oslavili Den Vítězství, bohatý program v Želatovské ulici lákal na vojenskou, policejní i hasičskou techniku. K vidění také  byly i zásahy policistů
Přerov se vrací k oslavám konce války u sochy Rudoarmějce

Nejmenší návštěvníky oslav potěší od 14 hodin výtvarné dílny v režii Muzea Komenského na prostranství vedle restaurace. „Kromě tradičních přání a obrázků pro maminky budeme vyrábět hravé závěsné dekorace z papírových talířků. Malí i velcí si do středu talířku vystřihnou podle šablony tvar srdíčka, s pomocí špendlíku si připraví po jeho obvodu dírky, a poté si barevnou přízí a korálky vystřižené okénko vyšijí. Materiál na výrobu bude k dispozici na místě až do vyčerpání zásob,“ prozradila muzejní pedagožka Jana Trtíková.

Ve tři hodiny odpoledne začne v parku první promenádní koncert letošní sezony, na kterém se představí Dechový orchestr Haná a Pěvecký sbor Vocantes - dvě hudební tělesa zdejší Základní umělecké školy Bedřicha Kozánka. Restaurace bude v té době ještě uzavřená, protože prochází úpravami interiéru, ale venkovní stánek s pitím a drobným občerstvením bude k dispozici.

Oslavy květnem nekončí

Bohatý kulturní program si Přerované užijí také v následujících týdnech a měsících. „Čeká nás celá řada nedělních promenádních koncertů, malování v plenéru, folklorní festival, vystoupí tu duo Ela s Tomem s písničkami Pavla Nováka, v plánu je promítání letního kina, lidé se mohou těšit na zajímavou besedu, komentovanou prohlídku, noc pro netopýry i tvoření s muzeem,“ vyjmenoval ředitel Kulturních a informačních služeb města Přerova Jaroslav Macíček.

Součástí oslav jsou i dvě velké akce. Tou první je 13. července festival Velká Morava fest, který se uskuteční na louce u parku Michalov a vystoupí na něm Ewa Farna, No Name, O5 a Radeček, Anna K. & Band, Janek Ledecký, Michal Hrůza a Kapela Hrůzy, Pokáč a Legendy se vrací. „Další kulturní akci jsme naplánovali na sobotu 7. září. Lidé si užijí historický jarmark, ale i rytířské souboje na koních. Diváci se mají rozhodně na co těšit,“ slibuje náměstek primátora Miloslav Dohnal.

Dříve zde bývala bažinatá půda

Postupná proměna bažinatého městského lesa na věhlasný park odstartovala už v devatenáctém století. Dnešní podobu získal v roce 1904. Michalov, v jehož středu se nacházela soukromá zahrada, byl podle historiků výletním místem už v 70. letech 19. století.

„V roce 1869 obec zaměstnala lesního správce, který měl dbát o jeho řádné vedení. V následujícím roce město odkoupilo i zmíněnou zahradu uprostřed Michalova. Park se stal dějištěm různých akcí - konaly se tu slavnosti Radhoště či cvičení Sokolů,“ shrnul ředitel Státního okresního archivu v Přerově Jiří Lapáček.

Archivní snímky zpěváka Pavla Nováka a jeho rodiny, které poskytl před lety Deníku jeho syn, Pavel Novák ml.
Přerov si připomene nedožité osmdesátiny Pavla Nováka výstavou

V parku se dříve nacházely jen menší jednoduché stavby - letní restaurace, takzvaná Bůda, dvě kuželny a březová besídka. Od roku 1884 přibyl i šestihranný pavilon. Spolek pro vysazování a okrašlování města Přerova zde vysadil řadu keřů a stromků.

Proměna Michalova v park, jak ho dnes lidé znají, začala až o několik let později. Hlavním impulsem k přeměně byl v roce 1904 nápad uspořádat v Přerově Zemskou výstavu - jako místo konání byl vybrán právě Michalov. Obecní zastupitelstvo tehdy oslovilo významného zahradního architekta a majitele pražské kanceláře pro zřizování sadu Františka Thomayera, aby navrhl úpravu Michalova. Protože ale město nezískalo zemskou dotaci a výstava se v Přerově nakonec nekonala, rozhodlo se realizovat variantu bez výstavních budov.

Podívejte se na historické fotografie Michalova:

„Plán počítal s promenádou, která procházela parkem od jihozápadu k severovýchodu. Přibližně v jejím středu, v místě kruhové fontány s vodotryskem, ji křížila vedlejší příčná osa se sníženým parterem a taneční plochou u restaurace. Hlavní alej parku uzavíral menší dřevěný altán,“ přiblížila muzejní historička Šárka Krákorová Pajůrková.

Thomayerův návrh se vyznačoval množstvím květin v přesných ornamentech doplněných kvetoucími keři a stromy. „Charakteristické byly dlouhé trávníky, lemované stříhanou lipovou alejí, v jejichž rozích stály pyramidy a koule krušpánků a tújí spolu s početnými květinovými skupinami v trávnících,“ popsal podobu parku Lapáček.

Areál bývalé továrny na cukrovinky a čokoládu Terezie Hrubé na Osmeku v Přerově se ve čtvrtek 21. března 2024 odpoledne otevřel veřejnosti. V prostorách začala výstava fotografií brněnského autora Jiřího Slámy.
Areál bývalé čokoládovny na Osmeku v Přerově se otevřel veřejnosti výstavou

Rozkvetlý a pestrobarevný park si brzy získal mezi obyvateli města velkou oblibu. „Konaly se tu pravidelné nedělní promenádní koncerty, výlety dětí, slavnosti, byl místem, které lidé s hrdostí představovali návštěvám. V roce 1910 byl park osvětlen čtyřmi obloukovými lampami. Prostor před dřevěným pavilonem za restaurací sloužil v zimních měsících jako kluziště, v létě coby tenisové kurty,“ připomněl Jiří Lapáček.

Ve 20. letech zde byla vybudována botanická zahrada se skleníky včetně velkého palmovníku. K proslulosti parku přispěla také Středomoravská výstava, která se konala na přilehlém prostranství v roce 1936.

Park poznamenala likvidace palmovníku i povodně

V 50. a 60 letech minulého století byl park ještě udržován, ale postupně ztrácel svou originální podobu kvůli necitlivým zahradnickým úpravám proti duchu Thomayerova plánu, ale i výměně stávajícího mobiliáře a původních prvků. Velkým zásahem byla v 70. letech také likvidace palmovníku.

„Michalov přesto stále zůstával místem procházek Přerovanů a pro jednu generaci dětí je nezapomenutelným díky vláčku, který od roku 1960 po celé desetiletí projížděl některými partiemi parku. Devastace parku byla ale stále zřetelnější,“ vzpomněl smutnou etapu historie Lapáček. Na konci 80. let minulého století byl už Michalov zcela zanedbaný.

Archeolog Zdeněk Schenk ukazuje kostěnou brusli z raného středověku.
Travertinová kupa i kostěná brusle. Dům na Horním náměstí vydal své poklady

Změny po listopadu 1989 znamenaly naději i pro Michalov. V roce 1992 prohlásilo Ministerstvo kultury park kulturní památkou. Díky výskytu zachovalých společenstev lužních bylin a bohaté ornitofauny je od roku 1994 registrovaný také jako významný krajinný prvek.

„V roce 1995 dokončil uherskobrodský ateliér Florart první studii prostorových úprav, pasport vegetačních a vybraných technických prvků a projekt pěstebních opatření. Slibně se rozbíhající práce ale přerušila v červenci 1997 povodeň,“ podotkl Jiří Lapáček.

Špendlík na mapě Tučín.
Tučín bude mít Římskou věž. Materiál na rozhlednu dodají místní

Náročná proměna parku začala až v roce 2000, kdy zastupitelé schválili velkorysý Program regenerace a rozvoje městského parku Michalov. Jeho cílem byla obnova historické části, rozšíření parku a jeho proměna v perlu města. Rekonstrukcí prošly v první fázi komunikace hlavní osy, výměny se dočkalo i veřejné osvětlení a oplocení parku včetně umělecky zpracovaných bran.

„Do parku se vrátily pestrobarevné záhony letniček a trvalek, obnovena byla i francouzská květnice, lemovaná stromkovými kalinami, šeříky a růžemi,“ doplnil historik. Do historické podoby byl zrekonstruován také středový bazén s vodotryskem. „Podle původního projektu byl postaven i hudební altán. Obnovou prošlo rovněž rozárium s desítkami růží starých odrůd,“ řekl Lapáček. Do parku byly umístěny antické sloupy, obnovy se dočkala i dětská hřiště. Díky těmto úpravám se stal park Michalov opět chloubou Přerova.