Vlkoš a Kojetín obslouží za sezónu po tisícovce zákazníků

Ve Vlkoši zahájila pálenice provoz už na přelomu července a srpna.

„Pálily se loňské kvasy a burčáky, třešně, teď přišly na řadu i broskve, meruňky, mirabelky, pomalu začínají první jablka a ranné švestky," uvedl majitel pálenice Oldřich Nesvadba.NASÁVÁNÍ KVASU. Dalibor Javorský a místní hasič Petr Stískal z Vlkoše pálili a degustovali meruňkovici.

Palírnu ve Vlkoši provozuje Nesvadba již deset let a kromě ní má ještě provozovnu v Kojetíně. Za sezónu obslouží v obou palírnách kolem tisícovky zákazníků, kteří průměrně přivezou kolem dvou set litrů kvasu. Za litr vypálené kořalky přitom lidé zaplatí zhruba stejně jako vloni. „I přes zvyšující se provozní náklady v pěstitelských pálenicích jsme zůstali u stejných cen. Litr padesátiprocentního ovocného destilátu přijde zhruba na 130 až 140 korun," prozradil Nesvadba.

Slivovice ze švestek

Název slivovice, kterým se hovorově pojmenovávají všechny ovocné destiláty, se odvozuje od švestek. Jedním z velkých pěstitelů tohoto ovoce je Zemědělské družstvo Podhradí v Týně nad Bečvou. Letošní sezóna je co do úrody podle správce sadů Antonína Ryšánka zhruba o třetinu lepší než loňská.

„Řada lidí si u nás kupuje přezrálé švestky na kvas. Prodáme jich každoročně asi sto padesát tun," říká sadař. Švestky přitom družstvo pěstuje na třiatřiceti hektarech, letos jich sklidí kolem tří set tun.

Do kvasu se hodí ovoce, které je dobré k jídlu

Některým pálenicím přibylo i nových zákazníků. Přisuzují to metanolové kauze, kterou mají lidé stále ještě v živé paměti, a která otřásla i přerovským regionem. „Pozoroval jsem to už vloni, kdy lidé přestali důvěřovat kupovanému alkoholu a stoupla poptávka po domácích destilátech. Je to stejné jako s kvalitními potravinami," míní Oldřich Nesvadba s tím, že stále více zákazníků se dotazuje, jak připravit kvas.

Na to prý platí jednoduché pravidlo, které znali už naši otcové a dědové: „Do kvasu je vhodné každé ovoce. Čím více cukru obsahuje, tím lepší bude kvas i pálenka. Co je dobré k jídlu, hodí se i do kvasu. Zelené nezralé jablko ani shnilé ovoce by přece nikdo nejedl," uvedl dále Nesvadba. Lidé prý ale stále častěji experimentují a zkouší vyrobit pálenku i s netradičních plo­dů.

Dýňovice či okurkovice? Raději jen na ochutnání

Už sedm let pořádá v obci Nesvadba Vlkošskou baňku, kde lidé hodnotí barvu, vůni, chuť a spoustu dalších atributů. „Objevují se tam i opravdové rarity jako dýňovice či okurkovice," říká Nesvadba, který ovšem tyto druhy považuje spíše za raritu a příležitost k ochutnání něčeho netradičního.

„Není to ale to, co by se mělo pálit, je to dobré jen pro zajímavost," dodal.

Ve Staré Vsi se stále ještě pálí ve dvou kotlích

Dlouhou tradici pálení má i obec Stará Ves. První pálenici pro zužitkování švestek zde postavilo družstvo už roku 1936. Do loňského roku pálenici provozovali místní zahrádkáři. To se však letos změnilo. Údržba a spravování budovy, která chátrala a kterou již z části využívala obec, byla pro zahrádkáře příliš velkým soustem a obec se proto po dohodě s nimi rozhodla majetek převést na svá bedra a palírnu od letošního srpna sama provozovat.

„Hlavně kvůli zachování tradice v obci. Lidé, kteří v pálenici pracovali, nám tam ale zůstali," ujišťuje starostka Staré Vsi Jiřina Mádrová. Konkurence kolem Staré Vsi je prý poměrně velká. Někteří zákazníci začali využívat palírny ve Vlkoši či v Pravčicích. Řadě lidí se ale na druhou stranu líbí, že stále ještě provozujeme pálení tradiční osvědčenou technologií dvojité destilace ve dvou kotlích," říká starostka.

Autor: MARIE ŠULÁKOVÁ