Vyplývá to z údajů Integrovaného registru znečišťování (IRZ), které sbírá ministerstvo životního prostředí. V celorepublikovém pořadí provozoven, které produkují látky škodící ozónové vrstvě, skončila překvapivě na pátém místě společnost Meopta – optika v Přerově.

„Ohlašovací povinnost do integrovaného registru vzniká v případě, že množství znečišťujících látek do ovzduší, vody či půdy je vyšší než stanovený limit,“ vysvětlil Eduard Hlavatý z oddělení IRZ ministerstva životního prostředí.

Do registru nahlásilo dvacet znečišťujících látek celkem šestnáct znečišťovatelů z Přerovska. Z údajů vyplývá, že loni vypustila největší množství rtuti do ovzduší přerovská Teplárna, oxidu uhelnatého zase hranická společnost Cement a oxidu síry vyprodukovala nejvíce ze všech přerovská chemička Precheza.

Na druhém místě za ní následuje kojetínský Lihovar. Do ovzduší v regionu ale unikají také oxid uhličitý, oxidy dusíku, chlor a ze zemědělských farem pak amoniak.

Jednou z deseti provozoven, které svými látkami nejvíce poškozují ozónovou vrstvu, je i přerovská Meopta – optika. V pomyslném žebříčku skončila na pátém místě za společností ČEZ. Podle vedoucího odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavla Juliše patří firmy jako Precheza, Teplárna nebo slévárna v areálu Přerovských strojíren k dlouhodobě největším znečišťovatelům ovzduší v Přerově.

Lidé si přitom v minulosti nejvíce stěžovali právě na chemičku, ve které už došlo k několika únikům škodlivin. Obyvatele města například před rokem a půl obtěžoval štiplavý zápach z Prechezy, kvůli kterému měli mnozí zdravotní potíže. Na místě dokonce prováděla šetření inspekce. „Občas sice ještě někdo zatelefonuje, ale stížností výrazně ubylo,“ říká šéf odboru životního prostředí Juliš.

Podle něj navíc velké firmy nejsou jedinou ekologickou zátěží. „Ovzduší v Přerově výrazně znečišťuje také doprava a polétavý prach,“ podotkl.

Zástupci České inspekce životního prostředí (ČIŽP) tvrdí, že velcí znečišťovatelé v Olomouckém kraji v letošním roce neporušili zákon. „Údaje v registru neznamenají, že by se firmy dopouštěly něčeho nezákonného. Inspekce pravidelně kontroluje velké a střední zdroje znečištění. V celém kraji se to týká na 280 velkých a 2000 středních zdrojů,“ řekl vedoucí ochrany ovzduší olomouckého oblastního inspektorátu ČIŽP Břetislav Hrbáč.

Inspektoři mohou při porušení zákona udělit velkým znečišťovatelům pokutu od 10 tisíc do 10 milionů. „V případě překročení emisních limitů musí firma učinit nápravné opatření,“ dodal Hrbáč.

K takovému kroku letos inspektoři nemuseli vůbec přistoupit. V datech Integrovaného registru znečišťovatelů lze ve srovnání s předloňským rokem vysledovat i pozitivní změny.

Hranickému Cementu se třeba podařilo snížit o třetinu množství rtuti. Zatímco předloni společnost vypustila do ovzduší 30, 6 kilogramu rtuti, loni už to bylo jen 19,7.

„Tohoto příznivého trendu se nám podařilo dosáhnout díky kvalitnímu přírodnímu složení paliv a surovin, ale také tím, že klademe větší důraz na výběr vhodných paliv, která používáme,“ vysvětlil technický ředitel společnosti Cement v Hranicích Roman Michalčík.

Novou technologii, která eliminuje úniky škodlivin do ovzduší, má od letošního roku také přerovská Precheza. „Zařízení, které přišlo na bezmála tři miliony korun, je součástí výroby kyseliny sírové a riziko úniku je nyní sníženo na minimum,“ popsal už dříve referent životního prostředí Jaroslav Žižlavský z přerovské Prechezy.

  • Do registru nahlásilo dvacet znečišťujících látek celkem šestnáct znečišťovatelů z Přerovska.
  • Zúdajů vyplývá, že loni vypustila největší množství rtuti do ovzduší přerovská Teplárna, oxidu uhelnatého zase hranická společnost Cement a oxidu síry vyprodukovala nejvíce ze všech přerovská chemička Precheza. Na druhém místě za ní následuje kojetínský Lihovar.
  • Jednou z deseti provozoven, které svými látkami nejvíce poškozují ozónovou vrstvu, je i přerovská Meopta – optika.

    • Dagmar Rozkošná, Petra Poláková-Uvírová