Existenci miliardáře Petra Kellnera jsem začal vnímat v roce 2004. Tehdy za mnou do základní školy v Senici na Hané přijela sociální pracovnice a v ředitelně mi oznámila, že vzhledem ke špatné finanční situaci doma skončím v dětském domově. Zároveň mě však informovala, že v Babicích u Prahy vzniká osmileté gymnázium Open Gate, které od září 2005 dá šanci nadaným dětem i ze sociálně slabých rodin či ústavní výchovy. Měsíční školné ve výši 47 tisíc by prý hradila Kellnerova nadace.

Při rozhodování, zda trávit čas v dětském domově, nebo na koleji v areálu s vlastním fotbalovým hřištěm, krytým bazénem a divadelní budovou, jsem neváhal. Po úspěšně zvládnutých přijímacích zkouškách jsem tak vyměnil základku za prestižní gympl. Bez nadsázky, nejlepší rozhodnutí mého života.

Miliardář Petr Kellner.
Po smrti Kellnera povede PPF Bartoníček. Pád vrtulníku mohla způsobit turbulence

I přes počáteční problémy nejen s angličtinou, která byla nezbytnou součástí studia na Open Gate, jsem v roce 2012 odmaturoval. Petra Kellnera jsem během té doby párkrát zahlédl v areálu školy, nikdy jsem si však netroufl ho oslovit a osobně mu poděkovat za šanci, kterou mi dal. Teď toho lituji víc než dřív.

Zpočátku studia v Babicích jsem při pravidelném setkávání s tehdejší ředitelkou nadace opakoval, že chci být traktoristou nebo řidičem kamionů. Nakonec jsem se rozhodl pro studium žurnalistiky; a byť jsem měl otevřenou bránu do zahraničí, zůstal jsem v České republice. I během studia Sociální a mediální komunikace na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze mě podporovala The Kellner Family Foundation.
Petr Kellner byl mým životním průvodcem a patronem.

Finančník Petr Kellner
Velmi schopný chlap. Osobnosti vzpomínají na miliardáře Petra Kellnera

Kromě školy se naše cesty propojily ještě v jednom zásadním případě. Nadace rodiny Kellnerových totiž finančně podporuje i Zámeček, čtvrtletník pro dětské domovy. Hlavně díky tomuto časopisu, do nějž jsem psal střípky ze života v Open Gate, jsem se rozhodl pro novinařinu a současnou práci v olomoucké redakci Deníku.

Byť na Zámeček už nezbývá tolik času, coby člen redakce a šéfredaktor webu jeho prostřednictvím zůstávám v kontaktu jak s dětskými domovy, tak s Open Gate. Vím proto, že lidí, kterým Petr Kellner pomohl stejně jako mně, je opravdu hodně. A za to mu, bohužel už jen dodatečně, patří moje obrovské poděkování.