Zatímco celková nemocnost v regionu už podle hygieniků dávno nevykazuje hodnoty epidemie, u dětí předškolního věku a školáků to neplatí.

„Na sto tisíc obyvatel teď připadne na 729 nemocných, v kategorii dětí do pěti let je ale stále téměř 2, 6 tisíce nakažených. Vysoká nemocnost je i nadále také u školáků od 6 do 14 let. Mezi těmi je nyní 1,3 tisíce marodů,“ shrnula údaje za uplynulý týden přerovská epidemioložka Jitka Skácelová.

Podle ní se na vysoké nemocnosti dětí podepsala příliš dlouhá zima. „Organismus je po zimě vyčerpaný, lidem chybí vitamíny a také slunce,“ vysvětlila epidemioložka.

Náchylnější a méně odolní jedinci by tedy měli posilovat imunitu přísunem větší dávky vitamínů a otužováním. Nemocnost v posledních dnech podle ní ovlivnily i teplotní výkyvy a časté změny počasí. Nárůst nemocnosti potvrzují dětští lékaři.

„V pondělí jsem ošetřila téměř šest desítek dětí, v úterý to pak bylo o trochu méně. Přicházejí hlavně se záněty horních cest dýchacích a virózami, trápí je průdušky, jsou nachlazené a zahleněné. Čekárna počátkem týdne doslova praskala ve švech a od rána jsme se nezastavili,“ popsala zoufalou situaci přerovská dětská lékařka Ludmila Hýbnerová.

Ředitelé mateřských škol v Přerově se shodují na tom, že i když nemocných dětí v posledních dnech přibylo, to nejhorší už mají školky za sebou. „Nejprve jsme u nás měli chřipkovou epidemii, pak zase propukly neštovice. Teď sice děti stonají a mají třeba rýmu a kašel, ale se situací v lednu a únoru se to nedá srovnat. Věříme, že už to bude jen lepší,“ doufá ředitelka Mateřské školy Píšťalka v Přerově Marie Hálová.

„Nejhorší už máme za sebou a školka se zase postupně zaplňuje. Nemocné děti sice máme, ale zdaleka jich není tolik jako třeba v únoru,“ dodala také učitelka mateřské školy v Drahotuších u Hranic Zdenka Rajtarová.