„Celkové náklady na opravu této nemovité kulturní památky jsou zhruba 1 milion 108 tisíc korun. Římskokatolická církev, která je investorem, přispěla částkou 597 tisíc korun, město pak 111 tisíci," informoval náměstek přerovského primátora Pavel Košutek (ANO).
Město podle něj nyní navíc získalo do rozpočtu dotaci 400 tisíc z ministerstva kultury na opravu této památky. „Rozpočtovým opatřením budou tyto prostředky převedeny přerovské farnosti," zmínil.
Generální oprava kaple sv. Jiří probíhá už od loňského roku a důvodem byl značně zchátralý stav objektu.
„Ve chvíli, kdy jsme se do oprav pustili, šlo o to udělat hlavně novou fasádu, vnitřní výmalbu, zajistit sanaci proti vlhkosti a vybudovat nové elektrické rozvody," vyjmenoval hlavní problémy přerovský farář Pavel Hofírek.
Ten doufá, že by mohla být generální oprava u konce už v příštím roce. „Pokud se nám podaří získat dotace v dostatečné výši i na příští rok, je to poměrně reálné," doplnil.
Pod podlahou bádají archeologové
Pod podlahou kaple sv. Jiří provádějí v těchto dnech výzkum přerovští archeologové, kteří se sem znovu vrátili po sedmi letech. Tehdy z prostor vyzvedli vzácnou hlavici románského sloupu.
„Už ve třicátých letech minulého století, kdy zde prováděl výzkum Alois Čáp, byla podlaha rozebrána a snížen terén pro založení pilot pro statické zajištění kaple včetně nové železobetonové podlahy," připomněl badatel Jan Mikulík.
Archeologové tehdy narazili na kosterní ostatky, které uložili do rakví. Ty se však postupem času rozpadly, a proto se nyní město rozhodlo finančně přispět na nové, v nichž budou ostatky důstojně pohřbeny. Ještě předtím ale badatelé chtějí nechat provést antropologický výzkum a zjistit jejich stáří.
Důkladně stavebně historický průzkum kaple v roce 1936 odhalil její mohutné, až 1,5 metrů silné románské základy z lomového kamene, navazující na opevnění města. Základy sahaly do hloubky šesti metrů.
„Právě pod podlahou kaple byly nalezeny vyzděné hrobky, jednotlivé hroby i kupy druhotně uložených kosterních pozůstatků ze zrušeného hřbitova v okolí. Pro ostatky asi tři sta padesáti jedinců byla vybudována krypta, která je dnes ale bohužel nepřístupná veřejnosti," přiblížila už dříve minulost Zdeňka Mollinová, která se dlouhodobě věnuje historii církevních objektů v Přerově.
