Železný věk je pro návštěvníky atraktivní vyspělostí kultury, ale i tajemnými rituály, honosnými oděvy velmožů či obchodováním jantarem. „Nechtěli jsme, aby lidé vnímali halštatské období odtrženě, jako nějakou moravskou záležitost. Přes naše území tehdy procházelo několik významných obchodních stezek, díky nimž měli lidé čilý kontakt se světem. Výstavu jsme tedy zasadili do celkového kontextu doby - aby návštěvníci věděli, že velmoži, kteří tehdy seděli na halštatských dvorcích na Moravě, měli kontakty s těmito významnými oblastmi,“ přiblížila kurátorka výstavy Markéta Straková.

Letiště v Bochoři.
Zájem o bochořské letiště roste, armáda sem přesune výcvik dronů

„Byla to doba, kdy se v Řecku konala první olympiáda, Etruskové jsou na vrcholu moci a Kartágo je středozemní velmocí. Ve stejném období píše Homér svou Iliadu, Sapfó skládá básně a Řekové utvářejí svou filozofii. Moravskou bránou procházela jedna z větví Jantarové stezky, takže i lokalita na Přerovsku byla velmi důležitá. Přicházely sem karavany a dováželo se zboží. Spolu s ním kupci přinášeli i novinky z okolních zemí,“ řekla.

K vidění jsou i slavné repliky

Návštěvníci mohou na výstavě obdivovat nejen zajímavé nálezy ze střední a východní Moravy, ale i repliky unikátních objevů ze slavné archeologické lokality Býčí skála.

„Pro celou kulturu je zásadní naleziště v rakouském Hallstattu, Moravu pak proslavila Býčí skála v Moravském krasu, kde došlo k objevu šesti bohatých pohřbů na čtyřkolových vozech, což je v rámci střední Evropy ojedinělé. Býčí skála je považována za centrální poutní svatyni a zároveň pohřebiště - multifunkční místo, kde se setkávaly elity té doby a pohřbívaly zde své mrtvé. Elita kontrolovala i obchodování s jantarem po takzvané Jantarové stezce, což umocnilo čilý kontakt se Středomořím,“ přiblížil kurátor výstavy Aleš Drechsler.

Známé lokality jsou i na střední Hané

Také na Přerovsku zanechala tato epocha významnou stopu. Nejvýznamnější hradisko se nacházelo u Křenovic nedaleko Kojetína, kde vzkvétala textilní výroba a šily se zde oděvy pro elitu, což dokládá řada nálezů. Unikátní jsou i objevy z Němčic nad Hanou, odkud pochází takzvaná „němčická mandala“ - keramická mísa, cenná díky své výzdobě. V Seloutkách na Prostějovsku byly zase objeveny bohaté komorové hroby, ve kterých se pohřbívali náčelníci a elity. „Jeden z nich je rekonstruován přímo na výstavě,“ upřesnil Drechsler.

Opaskové paní

Na výstavě si přijdou na své především ženy, které mohou obdivovat ve vitrínách šperky a ozdoby, typické pro halštatské období. „Mě osobně asi nejvíce zaujal fenomén takzvaných opaskových paní. Archeologové je tak nazývají proto, že tyto ženy, které byly velmožky a možná i kněžky, nosily velmi mohutné zdobené těžké opasky,“ popsala Markéta Straková.

V prostorách Muzea Komenského v Přerově začala ve čtvrtek unikátní výstava Teď je železný věk…Doba halštatská v srdci Moravy. Na vernisáži výstavy nechyběla ochutnávka pravěkého piva a v sále zněla také keltská hudba. Zajímavá expozice přilákala davy náZdroj: Deník/Petra Poláková-Uvírová
Archeologové původně předpokládali, že se jedná o části mužské výzbroje nebo drátěné košile. Teprve na základě novějších nálezů kosterních pozůstatků zjistili podle umístění na bedrech, že se jedná o ženské opasky.

„Je to moravský fenomén, protože se vyskytují pouze na Moravě. Jsou bohatě zdobené, skládané a muselo je vyrábět několik lidí. Předpokládá se, že dílna byla někde poblíž Brna. Podle počtu nálezů a žen, které je měly, jde o rozmezí sto až sto padesáti let. Je tedy možné, že ženy byly příbuzné a navzájem se znaly,“ zmínila kurátorka výstavy.

Věrné kopie dávných modelů

Kostýmy z halštatského období představili na vernisáži výstavy Zuzana Golec Mírová a Martin Golec, kteří tuto epochu přednášejí na univerzitách v Praze a Olomouci a jsou ideovými autory výstavy. „Naše kostýmy nosily elity tehdejší doby a jedná se o rekonstrukci oděvů z Býčí skály. Bohužel se nedochovaly textilie, takže textil je inspirovaný jak barvami, tak vzory, nálezy z Hallstattu, případně z nejbohatšího hrobu z německého Hochdorfu,“ zmínila Zuzana Golec Mírová.

Šperky jsou inspirovány slavným moravským nalezištěm Býčí skála

„Zlaté náušnice byly původně považovány za zlaté diadémy, dnes už ale víme, že jde o párový šperk. Opasek se skládá ze 22 tisíc drobných bronzových kroužků a centrálního solárního terče. Náhrdelník tvoří jantarové, skleněné korálky a medvědí dráp,“ zmínila.

Správný velmož měl podle ní u sebe železnou dýku a žádný oděv nesmí být beze spon s jantarovou ozdobou. „Mužské boty jsou inspirovány etruskou módou, takže jsou špičaté. Největší ozdobou jsou ale bronzové nádoby, inspirované nálezy z Býčí skály,“ představila.

Pravěký pivní speciál TauriALE

Zpestřením vernisáže bylo i představení bylinného piva TauriALE. Autorem nevšedního pivního speciálu je sládek Richard Antl z přerovského pivovaru Parník. Ten čepoval pivo zájemcům do kelímku přímo na chodbě muzea.

„Samotné vaření piva těžké není. Nejtěžší bylo vymyslet chuť a postup, jak se k ní dopracovat ze surovin, které se dnes v pivovarnictví nepoužívají a velmi těžko se s nimi pracuje - pražené proso, tužebník, pelyněk, šalvěj nebo jitrocel. Z těchto věcí jsme se snažili vymyslet pivo tak, abychom se alespoň trochu přiblížili autentičnosti chuti a dalo se to pít,“ vylíčil Richard Antl.

V prostorách Muzea Komenského v Přerově začala ve čtvrtek unikátní výstava Teď je železný věk…Doba halštatská v srdci Moravy. Na vernisáži výstavy nechyběla ochutnávka pravěkého piva a v sále zněla také keltská hudba. Zajímavá expozice přilákala davy náZdroj: Deník/Petra Poláková-Uvírová

„Je to něco úplně jiného než dnešní pivo, protože se nepoužívají pivovarské kvasnice, ale pivo se kvasí mixem kultur, který jsme vybrali. Bylinkám byly připisovány léčivé účinky, ale měly i praktické využití - pomáhaly konzervovat a dodávaly chuť,“ uzavřel.