Že si obyvatelé Troubek ještě někdy zopakují okamžiky hrůzy, které zažili v červenci roku 1997, tomu by v noci na osmnáctého května před třemi lety nikdo neuvěřil. Přesto se malá obec na Hané opět ocitla pod vodou. Účinná protipovodňová opatření až donedávna chyběla.

„V současné době se řešení rýsuje. Bezprostředně po povodních jsme obnovili původní selský val, který byl jedním z prvků protipovodňové ochrany v minulosti. Vsadili jsme i na kultivaci a chystáme i modernější systém varování obyvatel," shrnul starosta Troubek Radek Brázda.

Na uceleném konceptu protipovodňové ochrany se zpočátku obec nemohla s Povodím Moravy dohodnout a prosazovala vlastní vizi.

„Konečná varianta je jakýmsi průnikem mezi oběma projekty. Srovnávací analýza upozorňuje na možná rizika obou a my v současné době vyhodnocujeme, který z nich má šanci na podporu státu," zmínil starosta.

Povodí Moravy se snažilo zpřístupnit navržené varianty na svém webu tak, aby je mohli detailně prostudovat jak obyvatelé Troubek, tak i okolních obcí.

„Video nabízí čtyři tématické oddíly, v nichž představuje variantu z roku 2010, zpracovanou námi a variantu z roku 2013, zadanou obcí Troubky," zmínil generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Zdroj: Youtube

Autor návrhu, kterým je vedoucí úseku závodu Horní Morava Jiří Zedníček, žádnou z nich nevyzdvihuje, ale ani předem nezatracuje.

„Smyslem je zpřístupnit pro širokou veřejnost a obyvatele Troubek veškeré údaje a zlepšit informovanost v této pro laiky poměrně složité věci," vysvětlil.

Jak projekt vznikal?

Jako podklad pro schéma nástupu a průběhu povodní v blízkosti Troubek využil autor vojenské letecké snímky z roku 1997, pořízené po kulminaci červencové povodňové vlny. Tehdy Reka Bečva kulminovala při průtoku 850 m3/s.

„Obec díky terénním podmínkám při takto velkých průtocích ohrožuje od jihu zpětné vzdutí, a nutí tak všechny dosavadní projektanty řešit protipovodňovou ochranu Troubek jedinou možnou metodou, a to prstencovým ohrázováním," vysvětlil Jiří Zedníček.

Všechny projektové dokumentace respektují ve své jižní části schválenou trasu silničního obchvatu obce, který by mohl za určitých podmínek plnit v této lokalitě nejen komunikační, ale i protipovodňovou funkci.

Toto řešení obsahovala i vůbec první zpracovaná dokumentace k územnímu řízení, jejímž investorem byla v roce 1998 obec Troubky. Projekt však skončil kvůli nesouhlasu devíti ze 189 vlastníků pozemků. Pak následovalo dvanáctileté období, během něhož obec svou protipovodňovou ochranu výrazněji neřešila. V květnu 2010 ale Troubky opět zaplavila voda.

24 protipovodňových opatření v Pobečví

Protipovodňová ochrana Troubek má být součástí celého komplexu obdobných staveb, chránících obce a města v blízkosti toku Bečvy. Hlavním prvkem tohoto řešení je poldr Teplice.

Protipovodňová ochrana Pobečví představuje zatím bez obce Troubky čtyřiadvacet protipovodňových opatření zhruba za dvě miliardy korun. Měly by začít vznikat v letech 2013 až 2015 na čtyřiceti kilometrech toku Bečvy, od soutoku s Moravou až po poldr Teplice.

První etapa zahrnuje hráze, zídky a zvýšení kapacity koryta toku či některých jezů, které doplní v nezastavěných oblastech takzvaná přírodě blízká opatření. Tyto lokální stavby mají zajistit ochranu zhruba 110 tisíc obyvatel před průtoky 650 až 700 metrů krychlových za vteřinu, což představuje dvaceti až padesátiletou vodu.