„Pořád není nic udělané, ale díky internetu už je aspoň lepší informovanost a na mobil nám chodí výstrahy,“ hodnotí jedna z obyvatelek Troubek Jana Brázdová, která při katastrofálních záplavách v roce 1997 přišla o oba rodiče. „Naštěstí to se mnou už nic nedělá, když vidím zaplavené domy v televizi. Snažím se na to nemyslet,“ dodává.

Obec Troubky, kterou v roce 1997 ničivé záplavy téměř srovnaly se zemí a v roce 2010 zde znovu udeřila padesátiletá voda, dnes chrání před povodní pouze obnovený selský val v Závalí.

Druhou hráz - val na Panské louce - musela nechat obec odstranit, protože byla podle přerovského magistrátu postavena načerno.

Podle starosty Radka Brázdy jsou Troubky přesto dál než před desíti lety, i když se dosud nepodařilo vykoupit všechny pozemky, aby se mohla začít budovat protipovodňová opatření. Navržená ochrana obce zahrnuje komplex ohrázování, retenčních nádrží a odvodňovacích kanálů.

„Ušli jsme kus cesty a každý rok obětovali peníze na výkupy. Třetina pozemků už je vykoupených, a ty největší zábory se nám podařilo dojednat a odkoupit. Na pozemcích se domlouváme i se zemědělci, kteří mají větší zábor. Jakmile bude vydaný nový územní plán, výrazně s přípravami pokročíme,“ ujistil. Zda to ale bude ještě letos, není jisté.

Lidé z Troubek prý mají rozhodně více informací.

„Spolu s Lobodicemi a Tovačovem jsme se podíleli na projektu, jehož cílem je včasné varování obyvatel a umístění čidel na tocích. Zvažujeme i využití aplikace Mobilní rozhlas, aby se lidé nemuseli spoléhat pouze na sms zprávy,“ doplnil.

Přerov: zídka u tenisových kurtů letos nebude

Zřejmě nejdál je v ochraně proti povodním město Přerov. Domy na nábřeží Edvarda Beneše chrání před padesátiletou vodou půl kilometru dlouhá zídka z monolitického železobetonu, která má zabránit rozlití Bečvy v těch nejkritičtějších místech. Její stavba přišla na 13 milionů korun. Na opačném břehu u Kazeta lemuje nábřeží stejná bariéra.

Ve fázi příprav je také stavba zídky u tenisových kurtů.

„Protipovodňová ochrana nad jezem zahrnuje úsek od železničního mostu až po lokalitu u tenisu a v plánu je stavba železobetonových zídek, mobilního hrazení a hradidlových komor,“ upřesnil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. I když je tato akce v projektové přípravě nejdále, letos se stavět nebude.

„Ze strany Povodí Moravy nemáme informaci, že by se mělo tento rok začít,“ poznamenal náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).

Informace na prvním místě

Nejen obec Beňov, kterou zasáhly povodně v roce 2010, ale i Radkova Lhota nebo Dřevohostice vsadily na co nejlepší informovanost.

„Na mostech na říčce Moštěnce byla instalována čidla, která snímají výšku hladiny, takže víme, jaký je aktuální stav. Na obecním úřadě je srážkoměr, a když je překročena únosná hranice třiceti milimetrů vody na metr čtvereční, ihned dostanu sms zprávu,“ řekl starosta Beňova Ivo Pitner. Opatření byla realizována v rámci mikroregionu Moštěnka už v roce 2012. Digitální povodňové plány řeší letos také v obcích Čechy, Domaželice, Nahošovice, Křtomil nebo Říkovice.

„Naši obec tehdy zaplavila voda z polí, takže jsme na komunikaci po opravě umístili příčné žlaby, aby došlo k odvodnění cesty,“ vzpomněl starosta.

Přívalová vlna totiž zasáhla obec Beňov i v září 2018, kdy spadlo přes 77 milimetrů srážek na metr čtvereční a voda poničila místní komunikaci u sokolovny.