Přímo před zraky přítomných totiž ožila válečná vřava vítězné Napoleonovy bitvy u Slavkova. Její rekonstrukci provázely výstřely z pušek a děla, povyk bojovníků a vytrvalé bubnování.
Na zámek v Dřevohosticích zavítali francouzští, ruští a rakouští vojáci proto, že se jeho minulost k slavné bitvě váže. Po bojích byl v jeho prostorách vojenský lazaret, ve kterém bylo umístěno na tři sta zraněných vojáků.
„Jsme příslušníci 6 e Regiment d´ Artillerie a´ piet,“ představil se plynulou francouzštinou Radek Pařízek z Klubu přátel historie v Brně.
Účastníci klání nezapomněli ani na dobové kostýmy a zbraně. „Součástí výstroje pěšího dělostřelce byl dvourohý klobouk, řemení od šavle a patron, potom vak z teletiny na osobní věci. Obě boty – levá i pravá byly stejné a okované. Výzbroj tvoří imitace francouzské křesadlové pušky z roku 1777. Ta měla dostřel tři sta kroků,“ popisoval pro větší názornost.
Francouzský regiment v Dřevohosticích posílilo i vlastnoručně vyrobené dělo s dostřelem 800 kroků, které zhotovil zdejší nadšenec a člen napoleonské společnosti Robert Tuček.
„Bitva u Slavkova byla pro Napoleona zásadní, protože měl proti sobě dvě velké armády, carského Ruska a Rakouska, a dokázal je s méně početnou armádou porazit, ačkoliv si jeho soupeři byli jisti výhrou,“ vysvětlil Pařízek.
Kromě francouzských vojáků se před zámkem sešly i nepřátelské jednotky. Například rakouští huláni na koních. „V období napoleonských válek to byla rakouská lehká jízda. V bitvě u Slavkova bylo ale jen osmdesát hulánů, a ti neutrpěli žádné ztráty. Lehce totiž ustoupili do Čejče,“ shrnul Vlastimil Dostalík z Klubu vojenské historie v Ostravě.
Ozvláštněním rakouské armády byla i účast portáše rusavského desátnictva, do jehož uniformy se převlékl Jiří Uruba, který je členem Valašského stavu portášského. „Císař pán povolil najmout v roce 1638 sto věrných Valachů, kteří mu sloužili zdarma až do roku 1717. Později už začali dostávat i normální plat,“ shrnul jejich historickou úlohu.
