Zvědavě obhlížíme rozsáhlý vnitřní dvůr, který je běžně přístupný jen těm, kteří v domech žijí. Druhé a třetí patro rohového domu, kde sídlí obuv Baťa, skrývá kromě soukromých bytů také terasy, kde mají místní obyvatelé dostatečné soukromí. Tedy, s výjimkou dnešního dne, kdy nahlížíme i do veřejnosti uzavřených míst.

Ve vysokém, rohovém domě na Žerotínově náměstí funguje obuv Baťa už desítky let. „Dům vznikl počátkem 30. let, datuje se to do podobného období růstu města jako obchodní dům Jordán v Mostní ulici, kde je dnes kavárna Avion," vysvětluje architekt Jan Horký.

První patro sloužilo obchodu, ve druhém fungovala správkárna i pedikúra a v dalších dvou patrech se bydlelo.

„V tom nejvyšším byla svobodárna pro muže a ženy, kteří měli společnou terasu. Na tehdejší dobu to bylo velmi luxusní bydlení," upozorňuje Horký a nutnou podotknou, že i v dnešní době není terasa – i když společná – úplně k zahození.

Při stavebních úpravách v 70. letech byly rozděleny svobodárny na jednotlivé byty a některé z nich ztratily přístup na terasu, na ni se teď lidé dostanou přímo z chodby.

Při pohledu do dvora je také vidět přistavěný sklad, který se doslova nalepil na zdejší chrám svatého Cyrila a Metoděje, který je ve dvoře taktéž ukryt. Jasně čitelný je podle pravoslavného kří­že.

Třetí zastávka: Galerie Přerov

Letošní program Dne architektury zavedl zájemce do bývalých i současných obchodních domů – již zmíněného Jordánu neboli Avionu a budovy s obuví Baťa. Třetí a poslední zastávkou je Galerie Přerov, která se v Čechově ulici otevřela teprve před několika týdny. Přerované jí zatím neřeknou jinak než starý Prior. Jedno je jisté – na dnešní návštěvu nejsou potřeba nákupní tašky.

U zásobovacího vstupu nás čekají zdejší pracovníci, kteří nás zavedou do útrob obchodního centra. Oproti barevnosti a hrající hudbě v nákupní části v zázemí převažuje bílá a šedá barva, ruch je minimální.

Prozkoumat zapomenuté stavby, poznat své nejbližší okolí z jiné perspektivy, objevit architektonické skvosty. To je cílem festivalu Den architektury, který se konal první říjnový víkend v desítkách českých i moravských městech. Do letošního ročníku se zapojilo více než dvě stě architektů a odborníků. Tématem přerovské události byly obchodní domy.

Nakoukneme do kabiny ostrahy a pokračujeme vzhůru vnitřním schodištěm – to by se pro veřejnost otevřelo pouze v případě požárního poplachu, schody totiž slouží jako únikový východ. Dostaneme se až na střešní parkoviště – v rohu mě překvapí traktor s dalším nářadím.

„Jsme připraveni na sníh, který nám dělá vrásky na čele. Budeme jej pravidelně odklízet," prozrazuje nevýhody otevřených střešních prostor průvodce galerií.

Minimální zázemí

Udivuje mě, že samotné zázemí tak velkého obchodního domu je minimální. „Nejsou tady žádné sklady, zboží jde hned na prodejnu. Obchodníci si mohou vytvořit prostor v rámci své jednotky, jinak ale ne," zmiňuje architekt Jan Horký.

Obchodní politika se za desítky let výrazně proměnila. Zásadní stavby, které by přetrvaly další dekády, už vznikají jen sporadicky.

„Ve 30. letech jsme byli odvážní – připomeňme jen první padákovou věž v rámci Středomoravské výstavy roku 1936, na začátku 20. století byl v Přerově první železobetonový most. Pokrok a nadšení pro všechno moderní bylo v té době cítit úplně všude. Dnes bych řekl, že už je to trošičku jinak," uzavírá Jan Horký.