Narazit zde člověk mohl na rytíře v nablýskaných brněních, divoce vypadající Kelty, oddíl mušketýrů nebo na skupinu svalnatých gladiátorů. Nechyběly ani slavnostně vystrojené dámy, které sem musel stroj času přinést z nějakého středověkého hradu.

Skutečnost byla méně fantaskní. Na Helfštýně se totiž konal už čtvrtý ročník Festivalu vojenské historie, na kterém si daly dostaveníčko ty nejzajímavější skupiny historického šermu z celé republiky. A že šlo o akci atraktivní, svědčily mohutné proudy návštěvníků, které po oba dny na hrad proudily.

„Je to už čtvrté pokračování akce, která začala nultým ročníkem v roce 2006 a poté se na Helfštýn vrátila v letech 2009 a 2011," informoval Martin Tureček z pořádající olomoucké skupiny historického šermu Adorea. Jak dále upřesnil, letos se na hradě sešlo okolo sto dvaceti účinkujících.

„Snažíme se vybírat soubory, se kterými jsme se už setkali na jiných akcích a které nás zaujaly šermířskými výkony, zajímavou dramaturgií nebo choreografií vystoupení. V podstatě šlo o to najít to nejlepší, co tady v republice je," vysvětlil Martin Tureček.

Dalším důležitým kritériem byla pestrost vystupujících. „Cílem bylo, aby návštěvníci mohli na jednom místě vidět bojovníky z různých historických období. Od starověku, přes středověk až po první světovou válku," řekl. Lidé tak mohli na vlastní oči vidět, jak se v průběhu staletí postupně měnily způsoby a techniky válčení.

„Většina podobných akcí je postavena na středověkých rytířích nebo na období renesance, ale my tady máme například gladiátory, vikingské válečníky nebo Kelty," doplnil Martin Tureček.

Program doplňovala pestrá směs dalších vystoupení. K vidění byli flašinetář jak vystřihnutý z filmů o Švejkovi, orientální tanečnice či umně žonglující kejklíř. „Velkou zajímavostí, u které jsme rádi, že jsme ji sem dostali, je rekonstrukce toho, jak to chodilo na prvorepublikové četnické stanici," sdělil.

Jednou z nevšedních skupin, které na Helfštýně vystupovali, byli také členové obnoveného Valašského sboru portášského. „Jedná se o skupinu, která prakticky oživuje zaniklé historické tradice," upozornil Tureček.

Valašští portáši vznikli v průběhu třicetileté války jako ochrana Beskyd a hranic před tlupami loupeživých hord zběhů a lupičů.

„V roce 2007 jsme tuto tradici obnovili, včetně toho, že naši členové hlídkují na vyznačených chodníčcích v Beskydech, i když dnes má tato činnost náplň spíše ekologickou," uvedl jeden z portášů Zdeněk Fojtů.

Kdysi totiž portáši chodili ozbrojení a měli právo v případě nutnosti zabít. „Zatímco si všichni pamatují Chody a Psohlavce, o portáších jako ochráncích hranic tak dobré povědomí není. Proto se snažíme jejich práci na podobných akcích propagovat," podotkl Zdeněk Fojtů s tím, že dnes je v řadách sboru zemských portášů okolo čtyřiceti lidí. „Nejvíce v historii jich bylo za sedmileté války, kdy jich bylo šedesát. Tomuto počtu se pomalu blížíme a jsme na to hrdí," dodal.

Další zajímavou skupinou byl gladiátorský oddíl tvořený členy Šermířského divadla Zubři z Pardubic.

„Dnes jsme tady s projektem Taurus Familia Gladiatoria, se kterým se snažíme co nejvěrněji napodobit gladiátorské zápasy," vysvětlil jeden z členů skupiny Lukáš Kratochvíl. Na historické věrohodnosti si v tomto případě Zubři velmi zakládají.

„Máme například věrné repliky výstroje a výzbroje, při jejichž výrobě vycházíme z archeologických nálezů z Pompejí, což je jeden z největších zdrojů informací o této době," řekl Lukáš Kratochvíl, který je sám civilním povoláním archeolog.

Podle jeho slov představy o gladiátorech značně zkreslují filmy, které bývají skutečnému životu bojovníků v aréně velmi vzdálené.

„Byly například období, kdy ze dvou lidí, kteří spolu bojovali, vždy jeden zemřel, a pak období, kdy se v aréně neumíralo vůbec. Prakticky se jednalo o sport svázaný značným množstvím pravidel," podotkl. Jak ale dodal, pouhá historická autenticita by dnešní diváky asi neuspokojila.

„Proto se snažíme podávat to jako show, takové pouliční divadlo," uvedl k vystoupení souboru.

Blízko k divadlu měly také představení litovelského souboru Bellators, který zase čerpá z keltské historie.

„Keltové jsou s naší zemí úzce spjati, navíc jsme chtěli zkusit dělat něco jiného, než jsou tolik oblíbení rytíři," sdělil člen Bellators Petr Jaroš. Na Helfštýně Bellators vystupovali už potřetí a letos předvedli dvě vystoupení, variaci na pohádku o Červené Karkulce a představení s všeříkajícím názvem Provdaná nevěsta.

„Jsme rádi, že nám vyšlo počasí, účast návštěvníků vypadá taky dobře. Doufáme, že lidi jsou spokojení, protože se snažíme, aby každý rok byl program o něco jiný, a sestavu účinkujících obměňujeme," ohodnotil průběh víkendové akce Martin Tureček.