„Kromě výrazného souboru porcelánové keramiky z 19. století jsme narazili i na kamenné zdivo ze 16. století. Objevili jsme například odtokový kanál, žlab na splašky, a podařilo se zdokumentovat také souvrství, obsahující velké množství typické keramiky ze 12. a první poloviny 13. století, tedy takzvaného pozdně hradištního období,“ uvedl přerovský archeolog Zdeněk Schenk, který se na výzkumu podílí.

Podle něj nálezy potvrdily existenci intenzivního osídlení Horního náměstí ještě před datem samotného založení města.

Objevili i část pece

„V těchto vrstvách jsme objevili část pece a zajistili také velké množství prasečích kostí ze 12. a 13. století. Považujeme to za zajímavý důkaz skladby jídelníčku obyvatel tehdejšího přerovského hradiště. Jsme ze všech nálezů nadšeni,“ podotkl Schenk.

Bádání probíhá na parcele mezi částí městských hradeb, které nechali v Přerově postavit Pernštejnové v období pozdní gotiky, a budovou Muzea Komenského s číslem popisným 7.