S nápadem uctít sto čtyřicáté výročí jeho narození odhalením pamětní desky v rodném městě proto přišla právě polská strana. Vzpomínka na slavného rodáka se uskuteční v úterý 5. září, kdy vědci na budově Vyšší odborné školy zdravotnické odhalí pamětní desku.

Život Rudolfa Weigla by byl možná dobrým námětem pro filmaře, pokud by hledali téma pro celovečerní film. Proslavil se za hranicemi naší země - v sousedním Polsku.

Výroba vakcíny zachránila Židy před deportací

„Je to objevitel první účinné vakcíny proti skvrnitému tyfu na světě. Za druhé světové války navíc díky výrobě vakcíny zachránil spoustu lidí před deportací. Za svůj objev byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu a pro Poláky je dodnes nejen význačným vědcem, ale také hrdinou,“ připomněla mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Kromě odhalení pamětní desky ve vstupní hale Vyšší odborné školy zdravotnické u příležitosti 140. výročí jeho narození se ve stejný den uskuteční v Městském domě také konference, která připomene nejen jeho práci, ale i životní postoje.

Eliška Nováková, dcera legendárního zpěváka Pavla Nováka mladšího.
Jsem ráda, že nejsem chlap a nesrovnávají mě s Pavlem Novákem, říká jeho dcera

Rudolf Weigl se narodil 2. září roku 1883 v rodině přerovského řemeslníka a vynálezce heveru Friedricha Weigla. Na svět přišel v domě u přerovského nádraží, kde jeho rodina v budovách bývalých vojenských pekáren vyráběla kočáry.

Když měl malý Rudolf čtyři roky, jeho otec zemřel - podle vyprávění se mu stala osudnou jízda na tehdy moderním vysokém kole, které testoval. Rudolfova matka Elsa se po roce 1890 odstěhovala do Vídně, později se podruhé vdala a odešla se třemi dětmi do Polska, kam následovala svého muže.

„V roce 1895 pobývali v Jaroslavi a později v Jasle, kde začal Rudolf studovat gymnázium. Rodina se pak usadila ve Lvově, kde Weigl navštěvoval polské školy a stal se podle svých slov vlastencem. Po ukončení studia přírodních věd na lvovské univerzitě tu získal doktorát a byl jmenován profesorem,“ připomněl jeho profesní dráhu ředitel Státního okresního archivu v Přerově Jiří Lapáček.

Sochu s názvem Rudoarmějec před ZŠ Želatovská v Přerově někdo poničil červenou barvou. 26. října 2022
Jaký bude další osud sochy Rudoarmějce v Přerově? Rozhodnou zastupitelé

Od první světové války se začal Rudolf Weigl intenzivně zabývat výzkumem skvrnitého tyfu. Měl k této práci všechny předpoklady - byl zoologem, parazitologem, srovnávacím anatomem, histologem a entomologem. Stal se i odborníkem v oboru biologie a zabýval se patologií vší, které jsou přenašeči této nemoci.

Na začátku druhé světové války, kdy Lvov obsadila Rudá armáda, zachránil díky výrobě vakcíny spoustu obyvatel židovského původu, ale i řadu osobností vědy a kultury, od deportací do sovětských gulagů na Sibiři a do kolchozů v Kazachstánu. Pokračoval v tom i po obsazení Lvova Němci.

„Zaměstnal je v institutu jako živitele vší. Nasazení vší do vlasů pro vědecké účely jim přineslo nejen nárok na vyšší příděly potravin, ale především je to zachránilo od zatčení a deportací. Kromě toho nechal do varšavského ghetta, ale i do jiných ghett, tajně doručit vakcíny proti skvrnitému tyfu, čímž pomohl zachránit další životy,“ vylíčil Lapáček.

Sedmdesát let od zániku osady Símře si obyvatelé Soběchleb připomněli pietním průvodem a položením svíček, 7. dubna 2022
Osada Símře u Soběchleb připomíná krutá padesátá léta a likvidaci selských rodů

Začátkem jara roku 1944 byl Rudolf Weigl přinucen opustit Lvov a vybavení institutu bylo násilně převezeno do Německa ustupující německou armádou, nebo zničeno, když byl Lvov znovu obsazen sovětskými vojsky.

Usadil se v Kroscienku nad Dunajcem, kde si zařídil malou laboratoř. Později působil v Krakově jako profesor obecné mikrobiologie na Jagellonské univerzitě - a nakonec na univerzitě v Poznani. Po odchodu do důchodu zemřel jako totalitnímu režimu nepohodlný v Zakopaném v roce 1957. „Za své zásluhy byl profesor až v roce 2003 posmrtně vyznamenán medailí Spravedlivý mezi národy,“ uvedla polská velvyslankyně Izabella

Wołłejko-Chwastowicz. Tuto medaili uděluje Stát Izrael lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války riskovali svůj život při záchraně Židů před holokaustem.

Pozornost Přerovanů, kteří míří do Žebračky, budí opuštěná vila, postavená v letech 1907 až 1908.
Tajemná vila u Žebračky v Přerově. Zajímá vás, jak to vypadá uvnitř? Nahlédněte

Projekt, který připomene život a dílo Rudolfa Weigla, je financován v rámci projektů Připomínání polského dědictví v zahraničí Ministerstva kultury a národního dědictví Polské republiky. Vznikl ve spolupráci Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě, Nadací Silva Rerum Polonarum a městem Přerovem.

„Byli jsme polskou stranou osloveni, ať najdeme vhodné místo pro pamětní desku, která by připomínala Rudolfa Weigla. Jeho rodný dům už bohužel nestojí - v těchto místech je dnes autobusové nádraží. Zvolili jsme proto budovu, v níž se vzdělávají zdravotníci, kteří mají k oboru jeho působnosti blízko,“ řekl přerovský primátor Petr Vrána, který převzal záštitu i nad konferencí, na niž se sjedou odborníci a bude na ní přednášet i přerovský historik Jiří Lapáček.