Oběti Přerovského povstání připomíná ve městě několik pamětních desek a jedna z nich je i v areálu firmy Kazeto.

Jedním z popravených byl totiž Hynek Kokojan, jenž zde v dobách největší slávy firmy pracoval.

Po válce nechal továrník Karel Zejda zhotovit nejen pamětní desku, u níž se každoročně scházejí zaměstnanci, ale také Kokojanovu bustu. Tu zhotovil akademický sochař Josef Baják a Karel Zejda ji věnoval Kokojanově rodné obci Horní Loučky.

„Oběti Přerovského povstání jsme si v den výročí této tragické události připomněli na dvanácti místech v Přerově, ale i u památníku na střelnici v Olomouci - Lazcích,“ zmínila mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.

V posledních dvou letech podle ní ve městě přibyly dvě nové pamětní desky, věnované obětem povstání. První připomíná hrdinnou smrt Františka Gremlici, druhá Karla Bradu, jenž během povstání položil život na Tyršově mostě.

Přerovské povstání vzniklo 1. května na základě mylné informace o kapitulaci Německa, která se začala šířit mezi lidmi.

„Počáteční manifestační akce pokračovaly snahami o odzbrojení německých vojáků. Z ilegality vystoupil revoluční okresní národní výbor, který vydal pokyny k převzetí okresního úřadu a dalších důležitých objektů,“ připomněl tuto pohnutou kapitolu dějin Přerova ředitel Státního okresního archivu Jiří Lapáček.

Německé vojenské jednotky ale nebyly zdaleka u konce s dechem a po poledni začaly obsazovat město. Docházelo k přestřelkám, které si vyžádaly oběti na životech.

Nejkrvavější byly boje na nádraží, lidé ale umírali i v Želatovské, Dvořákově ulici, na Tyršově mostě, Brabansku či v Palackého ulici. Do čtvrté hodiny odpoledne nacisté znovu ovládli město.

„Při bojích ve městě bylo zabito sedm přerovských občanů, na nádraží přišlo o život dalších deset železničářů, obchodník Josef Beneš zemřel pravděpodobně na následky mučení během výslechu a jednadvacet lidí bylo popraveno 2. května 1945 střelnici v Olomouci - Lazcích,“ uzavřel Jiří Lapáček.