Proč vám vadí stavba dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem? Bráníte pouze chráněné živočichy, nebo i obyvatele Dluhonic, kteří nesouhlasí s tím, aby jejich obec protnula dálnice…
V žalobě proti povolení výjimky ze zákona k zásahu do biotopů dvaceti šesti cenných druhů živočichů, kterou podaly Děti Země loni v prosinci, a již krajský soud letos v únoru zamítl, jsme upozornili, že čtyři uložené podmínky nejsou správné. Nebylo také řádně zdůvodněno, proč nelze trasu obchvatu vést v jiné variantě, například mimo Dluhonice, a to podle požadavku místních obyvatel z roku 2000.

Pomohlo by podle vašeho názoru odklonění trasy?
Je absurdní, pokud se dálnice projektuje tak, že se dostane do střetu s obytnou zástavbou nebo s ekologicky cennými územími, takže vznikne odpor. Přitom stačilo, aby se v roce 2000 ekologicky vyhodnotila i varianta s odklonem stávající trasy o sto padesát metrů na východ a obchvat tu mohl být už třeba pět let. Návrh technicky reálné trasy mimo Dluhonice proto Děti Země samy předložily úřadům.

Hledání viníka

Dálniční obchvat Přerova už „spí“ více jak dvacet let. Může za to liknavost bývalých vlád, nebo neochota současných politiků najít kompromis? Co podle vás způsobilo oddalování stavby v minulých letech?
Obecně je to amatérismus Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Pokud projektant v koridoru širokém šest set metrů namaluje dálnic tak, že likviduje část obce, a investorovi to připadá normální, tak lze jen stěží čekat zlepšení. Druhým viníkem je bývalé vedení města Přerova, které v letech 2000 až 2001 odmítlo posunutí trasy mimo Dluhonice, takže tyto občany hodilo přes palubu. Politici Přerova prostě nehájí i zájmy obyvatel Dluhonic.

Centrem Přerova dnes denně projíždějí tisícovky kamionů. Uvědomujete si, že má dlouhodobé působení polétavého prachu negativní dopad na zdraví lidí? Podle lékařů přibylo dětí s astmatem, zvýšená prašnost může mít za následek nemoci srdce, rakovinu či neplodnost. Jste připraveni nést i tato rizika?
Ano, automobilová doprava je pro lidské zdraví a život nebezpečná, ale současně se lidé odmítají aut vzdát. Snaží se tak řešit problémy, které sami způsobili. Pokud se podíváme na průběh povolování obchvatu, tak jde o řetězení chyb a nezákonností investora a úřadů a planých slibů politiků. Obchvat navíc nebyl ani žádnou skutečnou prioritou. Děti Země jen připomínkují předložené materiály a požadují dvě hlavní věci: aby se rozhodovalo podle zákona a s ohledem na přírodu a životní prostředí. Hlavní rizika jsou na straně investora a úřadů.

Kasační stížnost

Krajský soud před časem zamítl vaši žalobu a územní řízení na stavbu dálnice se opět rozběhlo. Budete ve sporu dál pokračovat?
Děti Země podaly minulý týden kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Olomouci, který letos v únoru žalobu Dětí Země proti povolení výjimky zamítl. Teď tedy musíme čekat na výsledek. Podle nás není odůvodnění rozsudku přesvědčivé a jde spíše o povrchní práci.

Jaká vnímáte aktivity přerovského primátora, který nechal loni vylepit po městě plakáty s kontaktem na vaši osobu? Kolik lidí z Přerova se na vás obrátilo s dotazem, a jak jste jim odpověděl?
Na šíření plakátů s kontakty, které jsou navíc veřejné, jsme loni v září reagovali jen vydáním tiskové zprávy. V ní jsme uvedli, že jde o bizarní retro aktivitu pana Puchalského. Pro nás je podstatná hlavně odborně-právní argumentace, což pan primátor hrubě nezvládá. Odhadem se s námi během dvou týdnů spojilo asi šedesát lidí. S těmi, co chtěli slyšet či si přečíst naše názory, jsme v pohodě komunikovali.

Neuvažujete o tom, že byste v Přerově uspořádal veřejnou debatu s občany, abyste odpověděl na jejich případné dotazy?
Myslím si, že vše podstatné už bylo přes sdělovací prostředky probráno. Když jsme se asi před deseti lety účastnili územního řízení, a pak dvou řízení o výjimce, tak jsme měli jen třetinovou publicitu, než v řízení o třetí výjimce. Spíše vidím absenci veřejné diskuse vedení města a investora s občany. Zajímalo by mě například, proč se při změně tvaru křižovatky, což znamená zpoždění asi čtyři roky, neodklonila trasa o sto padesát metrů na západ od Dluhonic.

Jak budete dál postupovat, pokud neuspějete s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu? Napadnete i územní řízení?
Pokud s námitkami proti povolení výjimky u soudů neuspějeme, tak se s tím samozřejmě smíříme. Podobných sporů o výjimku máme na svém kontě už desítky. Samozřejmě, že se budeme územního řízení aktivně účastnit, stejně jako v letech 2005 až 2006. A pak i stavebního řízení, stejně jako v letech 2009 až 2010. Připomínkovat velké dopravní stavby, pomáhat místním lidem a chránit přírodu je naše práce.

Za jakých okolností byste byli ochotni ustoupit od dalších žalob?
Pokud bychom byli přesvědčeni, že správní rozhodnutí je v pořádku. Proti dálničnímu obchvatu u Přerova jsme dosud podali jen dvě žaloby. Třeba proti umístění a povolení spalovny odpadů u Plzně to bylo již šest žalob a všechny Děti Země vyhrály. Nyní čekáme na výsledek sedmého sporu.