Pane primáři, říká se, že v létě bývá větší úrazovost než přes rok. Máte také tuhle zkušenost?

Samozřejmě, protože se v létě obecně víc provozují volnočasové aktivity, od zahradničení po různé sporty. Je tedy více úrazů. Tento stav také zvýrazňují dovolené a prázdniny. Lidé zkrátka dělají rizikovější aktivity a ve větší míře než během roku.

Je letos v létě množství úrazů vyšší než v předchozích letech?

Statistiky za celé léto ještě nejsou. Z běžného pohledu mi ale přijde, že rok od roku ubývá pracovních úrazů a přibývá úrazů z volnočasových aktivit a z dopravy.

S jakými úrazy se o prázdninách nejčastěji setkáváte?

Spektrum úrazů o prázdninách je opravdu pestré, od různých zlomenin až třeba po částečnou amputaci končetiny motorovou pilou. Časté bývají závažnější úrazy po pádu z kola. V posledních letech se taky objevují úrazy z takzvaných nových sportů, jako třeba zlomeniny zápěstí po pádu na kolečkových bruslích.

Děti se o prázdninách věnují jiným činnostem než dospělí. Liší se také typy zranění, se kterými k vám přicházejí?

Spíš by se dalo říct, že dětský organismus je jiný než dospělý. Při stejném úrazu vznikají v závislosti na věku různé následky. Větší vlna úrazů dětí bývá samozřejmě na začátku prázdnin, pak se stabilizuje. Dost frekventované jsou drobnější úrazy jako rány, odřeniny, naraženiny. Ze zlomenin asi zlomeniny horní končetiny z různých pádů, cyklistiky a podobně.

Základem je určitě prevence. Co byste lidem doporučil v otázce ochrany vlastního zdraví a zdraví svých dětí?

Obecně se snad dá říct, že každý člověk by měl vědět, co je nebezpečné a jak se k tomu chovat. U dětí je to trochu problém, protože není možné je „uvázat doma" ve snaze je chránit. Naopak je vhodné je podporovat v pohybu. Jednak získávají větší obratnost a tím jsou poněkud chráněny před úrazy, jednak také při pohybových aktivitách řízených dospělými spíš pochopí, co je nebezpečné a co ne. Na druhou stranu jako rodič chápu, že děti opravdu asi nejdou vždycky uhlídat. Absolutní bezpečí prostě neexistuje.

S některými úrazy se do nemocnice chodit nemusí. Co si mohou lidé vyléčit doma a s jakým typem poranění je už třeba navštívit lékaře?

To je opravdu na individuální úvaze. Jistě se to také vyvíjí. Dnes se chodí do nemocnice s daleko menšími problémy než třeba před padesáti nebo sto lety. Obecně navštívit lékaře by měl člověk v situaci, kdy si myslí, že je ohrožen na zdraví nebo životě a potřebuje pomoc. Pak je vhodné návštěvu neodkládat.

V případě, že doktora skutečně navštívit musím, kam se mám první obrátit?

Drobnější úrazy ošetří praktický nebo dětský lékař. V běžné pracovní době je pak ve většině nemocnic plná obsazenost všech odborných ambulancí. V mimopracovní době v nemocnicích funguje jen servis pro pacienty nemocnice a pro občany existuje služba, která je nastavena personálně k řešení závažnějších náhlých příhod a úrazů.

Když mám tedy jen lehké zranění, je lepší počkat a nechodit na ambulanci v mimopracovní do­bě.

Je rozumné zvážit, zda úraz vzniklý třeba v úterý dopoledne se nedá vyřešit v tu stejnou dobu nebo, jak to část lidí dělá, až třeba v období služby. Například návštěva traumatologické ambulance v jedenáct hodin v noci s tím, že mne píchnul nějaký hmyz před dvěma dny, je poněkud atypická. Avšak zdravotníci se s takovými a podobnými případy setkávají poměrně často.

Autorka: DENISA SMETANOVÁ