„Byla jsem chronicky nemocná a doktoři mi pomohli tak z padesáti procent, diety tak ze sedmdesáti, ale pořád to nebylo úplně ono,“ vysvětluje. Začala proto chodit k muzikoterapeutce, která jí po roce terapií nakonec pomohla. Díky ní se tímto způsobem léčby začala více do hloubky zabývat i ona.

I když sama Konečná říká, že je o její práci těžké mluvit slovy, v tom, co muzikoterpie znamená, má jasno. „Muzikoterapie pracuje s tradičními hudebními nástroji, tedy nástroji, které se neladí a mají svůj přirozený harmonický zvuk,“ říká, zatímco bere do ruky takzvanou zpívající mísu, kterou používá při individuálních terapiích, a názorně ilustruje, jak mísa funguje.

„Držím v levé ruce mísu a v pravé paličku, jezdím po těle klienta a podle zvuku mísy poznám, kde je v těle problém. Na tom místě zůstanu, vycinkávám a hraju tak dlouho, dokud mísa nevyloudí alikvotní harmonický tón,“ popisuje a snaží se tón pomocí mísy opravdu vytvořit.

Po chvíli kroužení paličky po okraji mísy se opravdu začne ozývat. „Je to takové to uauauaua,“ přibližuje. Sama působí stejně harmonicky jako mísou vyluzovaný tón.

Alikvótní tón je podle muzikoterapeutky ryze harmonický a na základě jeho rezonance se naladí a zharmonizuje i celé tělo.

„Tělo se špatnou rezonancí je špatně vyladěným nástrojem,“ říká, zatímco odkládá misku, která podle ní pracuje nejen na těle ale i na duši.

„Při práci se mi ukazují obrazy, vizualizace, kde je skutečná příčina problému. Vidím energii člověka a dostávám se ke skutečné příčině,“ objasňuje.

Při terapii skupinové, které se věnuje především, sahá Konečná i po šamanském bubínku.

Buben je založený na rytmu, podobně jako lidské tělo. „Naše tělo a buňky v něm už od dob, kdy jsou u maminky v bříšku, pulzují, rytmus má i srdce, orgány, mozkové vlny,“ popisuje. Zatímco mísy pomáhají tělu vyladit se na správný tón, bubínek zase na správný rytmus.

Při práci ve skupině Konečná dojíždí například do škol, spolupracuje i s přerovskou Rodinkou. „Máme s tím velice dobré zkušenosti, slouží to k uvlonění a relaxaci dětí i k odbourání stresu,“ popisuje ředitelka základní školy v Horní Moštěnici Marie Uhlířová.

Podle muzikoterapeutky lidí, kteří se o alternativní metody zajímají, přibývá. „Jdou totiž opravdu do hloubky a řeší skutečnou příčinu problému,“ myslí si. Díky svému zájmu se podle ní lidé dostanou, ke komu potřebují.

Sama Konečná vystudovala alternativní medicínu na Institutu alternativních stuií v Olomouci. K alternativní léčbě totiž měla vždy blízko. Maminka byla zaujatá bylinkářka, která pracovala ve školce a tatínek malíř. „Takže jsem vždycky měla vztah k dětem, k umění a k alternativním věcem,“ říká. V povolání, kterému se už rok naplno věnuje, se skloubilo všechno.

Kromě muzikoterapie se Konečná zabývá i arteterapií či automatickou kresbou, kterou často doplňuje muzikoterapeutická setkání ve školách.

Všechny techniky, které používá na druhých, nejdříve vyzkoušela i sama na sobě, když prošla řadou kurzů. „Jsem sama sobě učebnicí a pokusným králíkem,“ usmívá se.

BARBORA HANOUSKOVÁ