První smuteční obřad se zde konal přesně 2. listopadu 1877 a pouhý den předtím byl hřbitov vysvěcen.

Páté přerovské pohřebiště vzniklo v místech, kterému se kdysi říkalo „V černým“. A místa s náhrobky se tu rozrůstají i v posledních letech.

Když vejdete starou bránou na hřbitov, dýchne na vás z hrobek významných přerovských rodů kus historie.

Bez povšimnutí nemůžete minout ani trochu kýčovitou výzdobu hrobek s obrázky svatých, které si ve velkém pronajímají přerovští Romové. Právě ti mají totiž o takový způsob pohřbívání největší zájem.

„Na přerovském hřbitově je na tři sta hrobek, ale volných je jich v současné době jen deset. Většinou je obsazují právě romské rodiny, které volí tento tradiční způsob pohřbívání,“ vysvětlil Zdeněk Páleník, vedoucí Městského hřbitova v Přerově.

Hrobky se většinou „uvolní“ teprve ve chvíli, kdy se k nim dlouho nikdo nehlásí, nebo se nedaří najít majitele.

„Často je to bez odezvy, přestože zasíláme upozornění, že nájem vypršel. Problém je v tom, že pokud si je chce pronajmout někdo jiný, musí se z nich nejprve vyjmout ostatky. K tomu je ale nutné mít souhlas,“ podotkl.

Žádané vsypové loučky

Přerované nejčastěji pohřbívají své blízké v urnovém háji pod obřadní síní, který se stále rozrůstá.

„Každý rok vyrobíme třicet nových míst - letos jsme jich už ale zbudovali šedesát a třicet pronajali,“ upřesnil.

Mnozí lidé upřednostňují uložení ostatků svých nejbližších na vsypových loučkách.

„Tento způsob pohřbívání jsme se teď snažili vylepšit a provádíme jednou měsíčně hromadný vsyp za přítomnosti pozůstalých. Je to obřad, na kterém nechybí kněz, hudba a řečník. O tuto službu je značný zájem,“ zmínil.

Dvě stě volných míst je stále v kolumbáriu, které vzniklo ve staré obřadní síni.

„Zpočátku o něj byl značný zájem, později ale trochu polevil. Obsazené jsou hlavně schránky ve středu, o ty níže a výše položené je zájem menší,“ řekl Zdeněk Páleník.

Přerovský hřbitov byl v minulosti menší než dnes.

Hlavní kříž byl uprostřed a hrobky byly navrženy kolem tří stran hřbitova.

„Kvůli nedostatku místa byl postupně rozšiřován směrem na východ. Hřbitov dnes zabírá plochu 52 631 metrů čtverečních a dělí se na starou a novou část - do staré části je vstup hlavní branou z ulice 9. května, do nové části se vstupuje z ulice U Hřbitova,“ přiblížil jednatel Technických služeb města Přerova Bohumír Střelec.

Čtyři kaple, jedna soukromá chátrá

Na hřbitově jsou i čtyři kaple - Psotova, Kokorova, takzvaná Šedá a Červená kaple.

Červená kaple je v užívání technických služeb a jsou v ní umístěny ostatky lidí, jejichž popel si rodina nevyzvedla, a také popel z exhumovaných zrušených hrobů. Ostatní jsou v soukromém užívání.

„Starosti nám stále dělá zchátralý vzhled kaple, kterou si před lety koupila přerovská podnikatelka. Dodnes není spravena, a přestože jsme už vyčerpali všechny možnosti, majitelka s námi nekomunikuje. Pro sousední hroby už je ale tento objekt nebezpečný,“ uzavřel Zdeněk Páleník.