I takové poklady ukrývá nový depozitář Muzea Komenského na nábřeží Edvarda Beneše, který se v pátek poprvé otevřel veřejnosti.

Rekonstrukce budovy přišla na 52 milionů korun, Olomouckému kraji se na ni ale podařilo získat významnou část prostředků z evropských peněz.

Budova na nábřeží Edvarda Beneše sloužila ve třicátých letech minulého století jako sídlo administrativy tehdejších Středomoravských elektráren.

Po druhé světové válce v ní bylo učiliště a sídlila zde Střední škola elektrotechnická. Po jejím zrušení získalo objekt v roce 2011 muzeum.

Téměř dva roky oprav

Samotná rekonstrukce objektu začala v květnu roku 2017 a trvala jednadvacet měsíců.

„Muzeum nám poskytlo historické snímky a snažili jsme se vytvořit nynější vzhled podle nich. Původně to byla dvoupodlažní administrativní budova elektráren, ve které byly kanceláře. Největším problémem stavby tedy byla statika,“ shrnul projektant Pavel Malenda.

Technicky náročné bylo zesílení všech stropů ocelovou konstrukcí, aby podlahy zátěž historických sbírek unesly. Stavba získala nové rozvody elektřiny, okna, dodatečnou izolaci a sanační omítky.

„V depozitáři bude uskladněno devadesát tisíc sbírkových předmětů a rekonstrukce stála dvaapadesát milionů korun. Většinu výdajů pokryje evropská dotace z operačního programu - třiačtyřicet milionů,“ vyčíslil náměstek olomouckého hejtmana pro oblast kultury Petr Vrána (ANO).

Pro badatele a historiky Muzea Komenského v Přerově je nový depozitář vymodleným dítětem. Přesune se sem totiž drtivá většina muzejních sbírek - vzácné archeologické nálezy z Předmostí, obrazy nebo historický nábytek.

„Dříve byla díla uložena v policových stacionárních regálech, což pro dvourozměrné obrazy se zlacenými štukovými rámy nebylo vůbec vhodné. V novém depozitáři máme sítě, na které se mohou zavěsit, takže nedochází k dalšímu poškození výtvarných děl. Také přehlednost je mnohem lepší,“ řekl jeden z kurátorů Kamil Lukeš.

Nejmodernější úložné systémy

V depozitáři našlo své místo sedmdesát pět procent archeologického fondu muzea.

„Je zde i známá sbírka Antonína Teličky, která tvořila jádro. Uskladněny jsou tu stovky mamutích stoliček a kly z období paleolitu, ale i stovky celých nádob od mladší doby kamenné až po středověk, několik tisíc kamenných nástrojů a stovky bronzových předmětů,“ přiblížil archeolog Aleš Drechsler.

Teličkova sbírka je podle něj významná, ale po předčasné smrti tohoto badatele v roce 1925 neměl kdo předměty náležitě ošetřit, a tak skončila velká část vzácných exponátů v brněnském Anthroposu.

Nové uspořádání sbírek se s uložením v původním depozitáři v Předmostí nedá vůbec srovnat.

„Jsou zde nejmodernější typy úložných systémů, do kterých je možné uložit až dvojnásobné množství předmětů. Zásadní ale je, že jsou teď v podstatně lepších klimatických podmínkách,“ řekl.

Muzejníky čeká v následujících měsících doslova mravenčí práce - musejí totiž tisíce vzácných sbírkových předmětů zkontrolovat, provést jejich evidenci a označit pro lepší přehlednost. Se stěhováním chtějí skončit v květnu.