Zvony dorazí do Přerova v pátek dopoledne. Veřejnost je ale bude moci poprvé spatřit až v neděli 18. června odpoledne po skončení pietních vzpomínkových akcí. „První začíná ve 13 hodin u hrobu obětí na městském hřbitově, druhá u kovaného kříže na Švédských šancích,“ přiblížila mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.

Uctít památku příbuzných, kteří našli před 78 lety na Švédských šancích smrt, přijedou i letos pozůstalí obětí ze Slovenska a Maďarska. Pozváni jsou i přerovští zastupitelé, zástupci církví, velvyslanci Slovenska, Maďarska, Německa, zástupci Karpatsko-německého spolku, Vojenského historického archivu v Bratislavě a další hosté.

Na vzpomínkové akce naváže v 16 hodin koncert v kostele sv. Vavřince a po něm se v 18.30 hodin uskuteční Mše svatá jako poděkování všem, kteří na nové zvony přispěli a pomáhají tento projekt dovést do zdárného konce.

close Zvon jménem František z Assisi váží 400 kilogramů. info Zdroj: Přerovské zvony smíření, se souhlasem zoom_in Zvon jménem František z Assisi váží 400 kilogramů. Dobročinnou sbírku na nové srdce kostela uspořádal spolek Přerovské zvony smíření a dárci už do ní přispěli částkou 1,5 milionu korun. Než se podaří dokončit úpravy věže kostela a zvonovou stolici, zůstanou zvony umístěny v kostele sv. Vavřince.

„Zbývá nám ještě uhradit doplatek za velký zvon, a to zhruba 400 tisíc korun. Úprava zvonové stolice pak vyjde na půl milionu. Obojí chceme stihnout do příštího roku, kdy budeme slavit pětisté výročí založení kostela sv. Vavřince,“ přiblížil aktuální stav sbírky předseda spolku Přerovské zvony smíření a děkan farnosti Josef Rosenberg.

Na podporu sbírky plánuje spolek v průběhu léta a podzimu další akce. „Začátkem srpna se uskuteční benefiční koncert, jehož výtěžek půjde právě na tuto sbírku. Před Vánocemi počítáme opět s punčováním pro zvony, které bylo v minulém roce úspěšné,“ doplnil místopředseda spolku Petr Měřínský. Do sbírky mohou lidé i nadále přispívat prostřednictvím transparentního účtu 2501961810/2010.

Jan Pavel II.

První zvon, který odlil loni na Dušičky zvonařský mistr Rudolf Perner, nese jméno Jan Pavel II. Váží 1 800 kilogramů a bude znít tónem e1. Jsou na něm odlita jména rodin dětských obětí masakru na Švédských šancích. Jeho patronem je papež Jan Pavel II.

„Je to symbolické, až mrazivé, neboť nejmladší obětí masakru na Švédských šancích byl devítiměsíční chlapeček Jan Pavel,“ řekl Petr Mlčoch ze spolku Přerovské zvony smíření. Součástí největšího zvonu je trnová koruna, která je znamením utrpení. Na dálku koresponduje s trnovou korunou na kovaném prostříleném kříži, jenž stojí od roku 2018 na Švédských šancích.

Druhý zvon jménem František z Assisi váží 400 kilogramů a bude znít tónem cis 2. Jméno František má připomenout římskokatolického kněze a tajného papežského komořího Františka Přidálka, který byl dlouholetým přerovským farářem. Byl to právě on, kdo byl donucen v březnu roku 1942 původní zvony odevzdat pro válečné účely. Čtyři měsíce na to zemřel.

Kostel svatého Vavřince přišel v minulosti o své zvony několikrát. Poprvé to bylo v roce 1642, kdy do Přerova vtrhla švédská vojska, a zvony se roztavily při požáru chrámu. Nástroje se pak na věž vracely postupně - první největší zvon v roce 1657 a další dva pak v letech 1700 a 1869. Kromě nich měl kostel ještě malý zvon, umíráček.

Masakr na Švédských šancích

Ke kruté poválečné odplatě došlo v noci z 18. na 19. června roku 1945. Rozhodující roli sehrál důstojník Karol Pazúr ze 17. pěšího pluku ze slovenské Petržalky, který nechal 18. června vyvléct z vlaku karpatské Němce, Maďary a Slováky, vracející se po válce domů. Tvrdil, že jsou v transportu příslušníci SS, zodpovědní za válečná zvěrstva.

Lidé, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, byli vyhnáni z transportu a dovlečeni na kopec nad Přerovem. Museli se vysvléct do spodního prádla a odevzdat vrahům peníze, šperky, vkladní knížky a doklady. Pak byli kulkou do týla nemilosrdně popraveni.

Během jediné noci bylo popraveno 267 karpatských Němců - 120 žen, 75 dětí a 72 mužů. Co do počtu obětí byl masakr srovnatelný s vyhlazením Lidic.

Samozvaný mstitel Pazúr si na místním národním výboru v Lověšicích vyžádal silné chlapy k vykopání hromadného hrobu.

„Dvacet sedm mužů muselo hloubit jámu. Akt pomsty skončil 19. června krátce před půl pátou ráno, kdy byl hrob o velikosti 17x2x2 metry plný mrtvých těl. Podle výpovědi pamětníků se hrob ještě tři dny hýbal,“ popsal historik František Hýbl, který se okolnostmi hrůzného činu zabývá více než třicet let.

O masakru na Švédských šancích se za totality nesmělo mluvit a jeho hlavní strůjce Karol Pazúr nebyl nikdy potrestán. Podle Františka Hýbla Pazúr touto bestiální vraždou maskoval svou vlastní temnou minulost a potřeboval image bojovníka proti Němcům.

V minulosti byl totiž členem Hlinkovy gardy a přihlásil se na práci v Říši. Jeho sestra se stýkala s nacistickými důstojníky a bratr vstoupil do SS. Existuje ale i teorie, podle které přišel příkaz z těch nejvyšších míst.