Výstava Stoletá republika - Příběh jednoho města 1918 - 1948, která začala ve čtvrtek v Muzeu Komenského, přenese návštěvníky do dob, kdy byly ženy elegantní a muži zase galantní.

„Když jsme přemýšleli, jak uctíme sté výročí vzniku naší republiky, nabízelo se několik možností. Mohli jsme jít jen do památného roku 1918, ale také po linii takzvaných osudových osmiček. Nakonec jsme se rozhodli postihnout celou epochu samostatného státu od roku 1918 až do roku 1992,“ přiblížil kurátor výstavy Petr Sehnálek.

Výstava je symbolickou procházkou Přerovem na pozadí dějinných mezníků státu. Stejně jako při procházce městem zamíříte i při prohlídce expozice do několika čtvrtí. Ve vstupní ulici spatříte bustu prezidenta Masaryka, symboly státnosti a při nahlédnutí do šuplíku také legitimace spolků.

„Znaků se ale z té doby moc nedochovalo. Devětadvacátého října, kdy se občané dozvěděli, že byla v Praze vyhlášena samostatnost, začali spontánně likvidovat pozůstatky c. k. režimu - státní znaky na soudech i úřadech. Naházeli je do řeky a nebýt nadšeného muzejního kustoda, pana Sahánka, který je s nasazením všech sil zachránil, moc toho nezbylo,“ řekl Petr Sehnálek.

Při procházce výstavou narazíte i na náměstíčko, které přibližuje ruch prvorepublikového Přerova. Významné stavby, ale i místní podniky, které slavily úspěchy na mezinárodních trzích. Optikotechnu zastupují triedry, divadelní kukátko nebo promítací přístroj, Kazeto zase část kolekce cestovních kufrů z lepenky či umělé kůže.

K zajímavostem patří permanentní vstupenka na slavnou Středomoravskou výstavu, ale i předměty, připomínající výrobce sporáků Václava Moše či kamnáře Josefa Širokého z Velké Dlážky.

Úroveň bydlení přiblíží byt truhlářského mistra Novotného, návštěvníci ale nahlédnou i do interiéru Občanské záložny na Komenského třídě či obchodní pasáže. V kinosále ze třicátých let se promítají dobové filmové záběry města.

„Je zde zastoupeno jak politikum, průmysl, móda, tak i každodennost a takové ty běžné věci, jako třeba teplo v kuchyni nebo odpočívající manžel na gauči. Máme tu originální krabici od bot firmy Popper a dokonce jedny boty s etiketou obchodu paní Andráškové z Přerova,“ zmínila Kristýna Sehnálová, která se na výstavě rovněž podílela. Většina exponátů pochází se sbírek muzea.

Nacistická okupace a její oběti

Další část expozice přiblíží události let 1939 až 1945 - seznamy obětí nacistické zvůle z Přerova, s památkami na popravené odbojáře. Marii Minářovou připomíná její spis, dopisy na rozloučenou pocházejí z pera Františka Drbala a Jana Hovůrky, kteří byli popraveni za podporu parašutistů.

Šachy a karty jsou pak výrobkem cukráře a legionáře Miloše Suma, jenž byl vězněn za činnost v odboji. Procházka končí v roce 1948 a ve třetí místnosti mohou lidé spatřit protiletecký kryt i pohřebiště válečných zbytků.

Výstava se dočká svého pokračování 16. srpna, kdy se muzejníci zaměří na období od roku 1948 do roku 1992. Připomene éru budování socialismu, Pražské jaro, normalizaci i pád komunistického režimu.