VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nová výstava v Přerově ukazuje tragické osudy „kulaků“

Ztráta půdy, na které hospodařilo několik generací, vykořenění z místa, kde dlouhá léta žili. Rozpad rodin a věznění nevinných lidí. Takový důsledek měla násilná kolektivizace v padesátých letech minulého století, ze které se naše zemědělství nevzpamatovalo dodnes. Temnou dobu připomíná putovní výstava „Rozkulačeno! Půlstoletí perzekuce selského stavu,“ která začala ve středu vernisáží v Pasáži v Přerově.

12.1.2018
SDÍLEJ:

Ve Výstavní síni Pasáž začala ve středu odpoledne výstava Rozkulačeno!, mapující období násilné kolektivizace v našich zemích a perzekuce selského stavu. O vernisáž byl mimořádný zájem a nechyběl na ní ani olomoucký arcibiskup Jan Graubner.Foto: Deník / Poláková-Uvírová Petra, Vojtěch Podušel

Expozice vznikla ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů, Národního zemědělského muzea a Asociace soukromého zemědělství.

Záštitu nad ní převzali bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka a senátorka Jitka Seitlová. Na vernisáž výstavy přijel olomoucký arcibiskup Jan Graubner, ale nechyběli na ní ani senátoři za Olomoucko a Kroměřížsko Lumír Kantor a Šárka Jelínková.

Odvahu připomenout si těžkou dobu našli i pamětníci a potomci „kulaků,“ jak se tehdy hanlivě přezdívalo rolníkům a sedlákům, kteří se stali nepohodlní komunistickému režimu. Jedním z nich byl i sedmasedmdesátiletý František Sehnal z Paršovic, jenž se při vzpomínce neubránil slzám.

Poznamenalo mě to na celý život

„Oba mé rodiče v roce 1955 zavřeli. Tatínek dostal pět let a maminka strávila ve vězení dva a půl roku. Důvodem bylo jen to, že nedokázali plnit povinné dodávky zemědělských produktů státu. Pro řadu zemědělců, kteří tehdy na polích hospodařili, byly ale nesplnitelné. Měli jsme jednatřicet hektarů pole a všechno propadlo státu,“ vylíčil František Sehnal, kterému tehdy bylo čtrnáct let.

„Poznamenalo mě to na celý život, na školy jsme mohli zapomenout a se sestrou se snažili jen nějak přežít,“ dodal. Po roce 1989 jim sice pozemky vrátili zpět, ale už byly tak zničené, že se na nich nedalo hospodařit.

„Měli jsme usedlost v Paršovicích, pěstovali brambory a cukrovou řepu, chovali dobytek. Dříve se grunty dědily z generace na generaci. Jméno Sehnalovi tam lidé znali už od časů roboty, to všechno se ale zpřetrhalo,“ pokrčil rameny.

Na výstavu se přišla podívat i sedmasedmdesátiletá Anna Zatloukalová, která pochází z Bochoře a dnes žije v Přerově.

„Postihlo to celou naši rodinu a oba moji strýci skončili jako pétépáci. Bylo to kruté, všechno jim pobrali, protože nedokázali plnit dodávky státu. Mého tátu, který byl učitelem v Bochoři, vyhodili v roce 1957, a já přišla o práci učitelky v hudební škole v roce 1972. Vrátit jsem se ke své práci mohla až později, kdy mě zaměstnali v Nezamyslicích,“ řekla.

Represe se dotkly dvaceti tisíc lidí

Dobu násilné kolektivizace přiblížil také senátor za Olomoucko Lumír Kantor.

„Slovo kulak údajně znamená rusky pěst nebo také venkovský lichvář. Statečným a hrdým zemědělcům se tehdy podsouvalo, že jsou lichváři,“ vylíčil.

Cílem akce s názvem Kulak, řízené Státní bezpečností, bylo zlikvidovat vrstvu venkovských rolníků a sedláků.

„Represe se dotkly 4 800 rodin, což je dohromady asi 20 tisíc osob. Za každou rodinou se skrývají tragédie, zpřetrhané vazby, ztráta půdy a kořenů,“ podotkl.

Literární kritik Bedřich Fučík podle něj o této době napsal: „Je pravda, že režim zavíral výborné rolníky pro výstrahu. Sedláci se však chovali vždy nejdůstojněji ze všech vězňů,“ připomněl jeho slova.

Bývalý ministr zemědělství a poslanec Marian Jurečka, pod jehož záštitou se výstava koná, sice kvůli hlasování o důvěře vládě na vernisáži chyběl, jeho slova ale přečetla asistentka senátorky Jitky Seitlové.

„Během několika málo let se mocenské zvůli podařilo rozvrátit vazby, které na venkově fungovaly po staletí, a zničit společenskou vrstvu, jež vždy venkov rozvíjela, a byla jeho hybnou silou. Režim lidem upřel základní právo hospodařit na vlastním, museli čelit ústrkům a všeobecné mizérii, vzdát se polí. Jak dopadlo socialisticky řízené zemědělství, všichni dobře víme - už léta se snažíme důsledky tohoto nelidského experimentu napravit,“ napsal Marian Jurečka.

Nejhorší na té době bylo probouzení nenávisti v lidech

Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera jsou dopady znát dodnes.

„Nejhorším kořenem toho všeho bylo probouzení nenávisti, ať už vůči jiné třídě, rase či náboženství. A to zůstalo v lidech až do dneška. Narušené vztahy měly dopad na život zvláště venkovských společenství. Sedláci, kteří museli odejít jinam, už nemají dost dalších nástupců v mladé generaci, kteří by v jejich práci pokračovali,“ uzavřel arcibiskup.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

12.1.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Sportovní ples se ponese v duchu Olympijských her

Novou radní, která doplnila jedenáctičlennou městskou radu v Přerově po odchodu Radka Pospíšilíka ze strany Za prosperitu, je Hana Mazochová z ANO.
20

V městské radě usedne Hana Mazochová

Zeman, nebo Drahoš? Koho chcete vy? HLASUJTE

ANKETA / Tento pátek a sobotu si Češi zvolí svého prezidenta. Miloše Zemana a Jiřího Drahoše čekají tento týden ostré televizní debaty, pak přijde rozhodnutí. Koho na Pražském hradě chcete nyní vidět vy? Hlasujte v naší anketě.

Moře trávy, tři zahradníci za mřížemi a Drahoš i Pavlásek na Slovácku: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 22. ledna 2018.

Šofér uhýbal srážce, vletěl do plotu. Viník ujel

FOTO Z MÍSTA / Na nezodpovědnost jiného řidiče málem zaplatil zdravím šofér vozu peugeot, který havaroval v neděli dopoledne v obci Grymov.

Roma do podnájmu nikdo nechce, říká nájemník z ubytovny Chemik

S manželkou a dvěma dětmi žije Robert Ondič na ubytovně Chemik v ulici Velké Novosady v Přerově už čtyři roky.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>