Pracovní skupinu tvořili zástupci všech politických klubů napříč spektrem a hodnotících kritérií bylo několik - dostupnost knihovny pro starší a imobilní občany, zda je pozemek v majetku města či jeho napojení na inženýrské sítě.

„Na propojení dvou kulturních stánků - kina Hvězda a městské knihovny jsme se většinově shodli. Má to několik výhod - tou hlavní je dobrá dostupnost, ale i blízkost komerčního centra a nákupní galerie v Čechově ulici,“ vysvětlil náměstek přerovského primátora Petr Kouba.

Nová knihovna může navíc využívat kinosál pro pořádání přednášek, vzdělávací programy či koncerty. Prostory kina mohou sloužit i pro výstavní účely. „Chceme, aby byla knihovna moderní institucí jednadvacátého století. Ta stávající, situovaná ve staré vile, už neodpovídá trendům dnešní doby,“ zhodnotila mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Na Marku chybí zastávka

Radní vybírali ze tří variant - tou první byla novostavba knihovny v historické lokalitě Na Marku, kde kdysi stála bratrská škola a kostel sv. Marka. Éru slavných archeologických nálezů z dob Komenského dnes připomíná Památník jednoty bratrské. Druhý návrh počítal s rekonstrukcí budovy bývalé živnostenské školy v Palackého ulici, která je dnes opuštěná.

Proč tyto návrhy neuspěly?

„Umístění čtenářského zázemí v lokalitě Na Marku mělo několik nevýhod – knihovna byla by špatně dostupná pro starší občany a chybí zde zastávka autobusu. Navíc je to už jednou revitalizovaný prostor, který se nachází u řeky Bečvy, tedy v zátopové oblasti,“ shrnul hlavní argumenty Petr Kouba.

Proti rekonstrukci budovy školy v Palackého ulici hrál zase fakt, že by bylo nutné zpevnění statiky. „Je to velmi rozsáhlý komplex a knihovna by nezabrala všechny prostory - využití budovy by tedy muselo být s něčím spojené,“ dodal.

Variantě propojení knihovny s kinem Hvězda se nebrání ani opozice. „I když bych se osobně přikláněl ke stavbě na zelené louce v lokalitě Na Marku, respektujeme názor většiny,“ zmínil opoziční zastupitel Jan Horký (SpPP).

Způsobů řešení je hodně

Městská knihovna se dnes nachází v kapacitně nevyhovujících prostorách Přikrylovy vily na Žerotínově náměstí. Její pobočky jsou roztříštěné na několika místech - dětské oddělení je v Palackého, další prostory pak na Velké Dlážce.

Nová ředitelka knihovny Edita Hausnerová se snažila rozšířit zázemí pro čtenáře alespoň přesunutím části knižního fondu do budovy bývalé galerie Atrax.

„Občas se setkávám s názory, že si knihovna vzhledem k nízké návštěvnosti důstojnější zázemí nezaslouží. Samozvaní projektanti a designéři na Facebooku si ale neuvědomují, že by nové prostory knihovnu konečně posunuly do jednadvacátého století a nezůstávala stále v padesátých letech. Nové prostory mohou zvýšit její návštěvnost až o šedesát procent, což potvrzují i zkušenosti ze zahraničí,“ konstatovala ředitelka knihovny Edita Hausnerová.

Vedení města věří, že záměr neskončí po podzimních komunálních volbách v šuplíku. Už proto, že získal podporu všech politických klubů, které jsou nyní zastoupeny v zastupitelstvu. Podoba knihovny by měla vzejít ze dvoukolové architektonické soutěže.

„Podle městské architekty je způsobů řešení hodně a uvidíme, s čím přijdou odborníci. V prvním kole se bude řešit urbanistická koncepce celého prostoru - tedy umístění stavby, organizace území, pěší trasa, doprava, parkování a také zeleň. Do druhého kola postoupí už jen vybraná část účastníků. Předběžně se počítá s tím, že by mohla nová knihovna stát do pěti let. Město bude chtít na tuto akci získat dotaci,“ uzavřela Lenka Chalupová.