Na sto padesát odvážlivců využilo v pátek večer příležitosti vystoupat do věže kostela sv. Vavřince v Přerově, jehož nevšední zákoutí si mohli lidé prohlédnout u příležitosti Noci kostelů. Zajímavé prohlídky a výstavy, o které byl velký zájem, čekaly příchozí také v Pravoslavném chrámu či evangelickém kostele.

„Je to první větší akce pro veřejnost po mnoha měsících, takže jsme se na ni dobře připravovali. Zpřístupnili jsme všechny naše svatostánky - kromě sv. Vavřince i kostel sv. Michala na Šířavě a sv. Maří Magdaleny v Předmostí. V každém z nich je individuální program,“ přiblížil děkan přerovské farnosti Josef Rosenberg.

V kostele sv. Vavřince byla kromě prohlídky věže k vidění také výstava keramických křížů s přírodními motivy a úryvky z encykliky papeže Františka o ekologii, ve svatostánku na Šířavě se mohli příchozí zastavit u zdi proseb, díků a modliteb, v Předmostí se zase seznámili se životem svatých, vyobrazených ve zdejším kostele.

„Překvapil nás velký zájem o prohlídku věže, jejíž součástí byla i přednáška, věnovaná historii zvonů. Spousta lidí, kteří se přišli podívat na zvon ve věži, odlitý v roce 1485 mistrem Václavem, ani netušila, že tu tak starý zvon je. Zajímal je ale i osud těch původních,“ vylíčila Anna Sýkorová ze spolku Přerovské zvony smíření.

Nově vzniklý spolek usiluje o obnovu zvonů a uspořádal kvůli tomu i veřejnou sbírku. Zvony smíření mají připomenout oběti masakru na Švédských šancích, při kterém bylo měsíc po skončení druhé světové války zavražděno na 267 karpatských Němců.

„Ve věži kostela by měly být kromě stávajícího zvonu umístěny i tři další. První zvon Jan Pavel II. má vážit 1 800 kilogramů, Marie 600 kilogramů a třetí František 400 kilogramů,“ upřesnila.

Spolku už se podařilo vybrat na obnovu zvonů na 250 tisíc korun.

Během Noci kostelů se veřejnosti otevřel také Pravoslavný chrám ve Wilsonově ulici, který kromě prohlídky unikátních prostor bývalé židovské synagogy nabídl také stálou expozici dokumentů o tragických osudech pravoslavných duchovních po atentátu na Heydricha.

„Zaměřil jsem se na postavu svého předchůdce Aloise Václava Čikla a shromáždil k tomuto tématu spoustu dokumentů,“ řekl Libor Raclavský, který je autorem publikace s názvem Cesta k oběti o Aloisi Václavu Čiklovi.

Alois Václav Čikl působil v přerovském kostele třináct let jako duchovní, a poté odešel do Prahy, kde se stal farářem. Po atentátu na Heydricha pomáhal atentátníkům, kteří se ukrývali v Pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Spolu s dalšími pravoslavnými duchovními byl za odbojovou činnost v roce 1942 popraven.

„Letos jsme omezeni současnou situací, takže jsme uspořádali pouze výstavu. Snažili jsme se, aby byl
spodní prostor náboženský, liturgický a meditační, horní je pak určen prohlídce expozice a setkávání,“ doplnil Libor Raclavský.

Pestrý program nabídl i kostel Českobratrské církve evangelické, kde se uskutečnila vernisáž k výstavě fotografií Sáry Kolomazníkové a lidé si užili také komentovanou prohlídku či varhanní nokturno.