Je po epidemii? Přijde druhá vlna nebo ta první neskončila? Ubránili jsme se jarní invazi koronaviru úspěšně a ochránili nejvíce ohroženou skupinu obyvatel? V rozhovoru pro regionální Deník odpovídá vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Barbora Hanáková.

Dvě desítky úmrtí ve spojitosti s covidem v Olomouckém kraji. Tušila jste v polovině března takovou úmrtnost v regionu, v jehož částech se nákaza šířila velice rychle a v přepočtu na 100 tisíc obyvatel byl výskyt jeden z nejvyšších v ČR?

Čekala jsem, že úmrtí bude více.

Zemřel v Olomouckém kraji někdo „jen“ na covid? Byla tato nákaza jedinou příčinou úmrtí?

Ne. Nikdo nezemřel pouze na Covid-19. Většinou se jednalo o osoby starší, které trpěly dalším onemocněním. Covid jejich zdravotní stav zhoršil.

Aktuálně je tedy v Olomouckém kraji 21 úmrtí v souvislosti s novým koronavirem?

K dnešnímu dni evidujeme 23 úmrtí.

Tento počet se objevil na webu Ministerstva zdravotnictví v sobotu 27. června. Ještě ten den se ale údaj o celkovém počtu úmrtí v Olomouckém kraji vrátil na 21. Jak si to vysvětlit?

Záleží, jak byly případy zaevidovány. Nejednoznačné je například zanesení člověka, který byl pozitivní, uzdravil se, a následně zemřel. Určitě ale v Olomouckém kraji evidujeme celkově 23 úmrtí v souvislosti s covidem.

Na chřipku v regionu zemře, přesněji v souvislosti s běžnou sezónní chřipkou, 10 až 20 lidí. V porovnání s chřipkou tedy není počet nijak dramatický. Jak se díváte na srovnávání chřipky a covidu?

Vůbec si nemyslím, že by se měl covid porovnávat s chřipkou, a to v žádném ohledu. Covid-19 je mnohem závažnější onemocnění. Stále nevíme, co všechno může způsobit dál v lidském organismu. Neznáme ještě dobře toto onemocnění. Byť proběhne bezpříznakově, neznamená to, že u tohoto člověka nemůže do budoucna způsobit nějaké obtíže.

Pokud jde o počty zemřelých na covid, řada z nich byla z domovů pro seniory. Podařilo se v Olomouckém kraji ochránit nejohroženější skupinu obyvatel? Lze hovořit o úspěchu přijatých opatření?

Jednoznačně ano. Cíl byl splněn.

Nákaza v litovelském domově? Import z jiného kraje

Když se situace v regionu zklidnila a denní přírůstky byly v jednotkách, dostala se nákaza do domova pro seniory v Litovli? Víte, jak?

Myslím si, že vím. Souviselo to s importem z jiného kraje. Blíže se ale nechci vyjadřovat. Obecně ale je potřeba zdůraznit, že si nelze myslet, že když se opatření zrušila, covid přestal existovat a už není hrozbou. Respekt musíme mít stále. Lidé by se měli chovat zodpovědně ke svým blízkým. Pokud člověk trpí obtížemi, neměl by chodit do zaměstnání a do společnosti. Stále musíme myslet na to, že pokud onemocní riziková skupina, může to být pro ně velký problém.

Problém je, že řada pozitivně testovaných příznaky neměla…

Těchto případů máme v Olomouckém kraji hodně. Je to problém. Často to není tak, že ten, kdo první onemocněl, je ten, kdo nakazil oblast. Mohl to být někdo, kdo byl bezpříznakový.

Jak vypadá aktuálně situace v domově pro seniory v Litovli?

Nikdo další se nenakazil, většina seniorů má po karanténě. Jsou zde jednotky osob, které mají pozitivní test a jsou v izolaci.

Zemřeli zde dva senioři s prokázanou nákazou Covid-19?

V tomto zařízení evidujeme jednotky úmrtí.

Mohu se zeptat, jak se v posledních dnech, kdy přibývají jednotky případů, ale lidé už nejsou doma, daří trasovat kontakty? Kolik lidí v karanténě připadne v průměru na jednoho pozitivního?

V Olomouci trasujeme důkladně a úspěšně. V současné době je to pro nás paradoxně náročnější než v březnu. Tehdy jsme sice měli hodně pozitivních, ale tito lidé měli málo kontaktů, protože se nikam nesmělo a všechno bylo zavřené. Teď máme méně pozitivních případů, ale se spoustou kontaktů, které dohledáváme.

S některými aplikacemi jsem spokojena, s jinými méně

Chytrá karanténa funguje? Vytváření vzpomínkových map se daří?

Chytrá karanténa je složena z několika aplikací. S některými aplikacemi jsem spokojena, s jinými méně. Například díky Covid Forms App máme k dispozici rychlé upozornění na to, co se děje v jiných krajích, vytíženosti odběrových míst a kapacitě laboratoří. Je to pěkně zpracované a přehledné.

A trasovací callcentrum – Daktela?

Chápeme snahu řešit problematiku na celorepublikové úrovni vytvořením jednotného systému evidence. Bohužel Daktela není epidemiologickým programem, není to vhodné prostředí pro epidemiologická šetření. Chybí další propojení na systémy, které musíme používat. Práce v tomto programu nás zpomaluje. Její striktně zavedená struktura následných hovorů je obtěžující. Epidemiologové nepotřebují telefonní systém, potřebují evidenční systém s výstupy, hlídáním stavů, podklady pro izolaci, karantény, zpracováním hlášení pro ministerstvo zdravotnictví…

Vzpomínkové mapy?

Jsou prozatím velmi nepřesné, jejich vytvoření je časově náročné s minimální výtěžností. Hovory jsou monitorované, jejich nahrávání nepřispívá k důvěryhodnosti a ke sdělení pro nás důležitých informací. Ke zjištění veškerých podstatných informací od pozitivního je potřeba naprosté vzájemné důvěry. Tato důvěra je potřebná pro správné nastavení a rozsah efektivních protiepidemických opatření.

Jak tedy vidíte využití Daktely?

Při vysokém počtu případů s tím, že budeme mít k dispozici námi školené pomocníky, kteří povedou následné hovory s kontakty pozitivních.

K aktuální epidemiologické situaci: Obávala jste se zvýšení počtu případů v Olomouckém kraji poté, co jsme sundali roušky, obnovily se naplno sociální kontakty mezi lidmi a společenský život?

Obávám se pořád.

Ale čísla z posledních dvou týdnů nevylétla nahoru, a pokud je nárůst, tak denně o nižší jednotky potvrzených případů…

Lidé začali cestovat. Jezdí se rekreovat nejen po České republice, ale i do zahraničí. Pořádají se společenské akce, promoce, zábavy. Mísí se nám lidé z různých krajů, ne-li ze zahraničí. Na číslech se to projeví. Musí uběhnout nějaká doba. Minimálně dva týdny, než se zjistí, na kolik je situace závažná.

Obáváte se tedy srpna?

Mám obavy z konce prázdnin a začátku září. Navíc v září začínají běžná respirační onemocnění a symptomy jsou neodlišitelné od koronaviru.

Přijde druhá vlna? Nebo ještě neskončila, v Česku spíše ani pořádně nezačala, ta první…

Nevím, jestli první vlnu považuji za ukončenou… Z mého pohledu to nelze hodnotit jen na základě regionálních dat.

Stále jste tedy ve střehu?

Stále. Pracujeme i o víkendech. Informujeme osoby o jejich pozitivitě, trasujeme jejich kontakty. Poskytujeme psychologicko-sociální podporu pozitivním a jejich blízkým. Desítky hodin trávíme telefonickými hovory při prováděných epidemiologických šetření a zajišťování informovanosti obyvatel.

Bez volných víkendů

Sama plánujete dovolenou v zahraničí nebo budete odpočívat v České republice?

Ještě jsem se nedostala k tomu, že bych měla celý víkend volný. Jedeme od února bez volna a bez víkendů, jsme stále v práci do pozdních hodin. O dovolené jsem zatím neuvažovala, ani den jsem nečerpala, ale to ani nikdo z kolegů na protiepidemickém oddělení.

Personálně jste nebyli posíleni?

V době největší krize nám pomáhali kolegové z dalších odborů KHS, medici Armády ČR a studenti Lékařské fakulty UP – dobrovolníci. Od té doby, co nám přestalo pomáhat vojsko a kolegové z jiných oddělení KHS, kteří se vrátili ke své práci, jedeme v původním složení.

Ještě k dovoleným: obracejí se na vás lidé a konzultují destinace? Existuje „semafor“, ale situace se rychle mění, jak se ukázalo na příkladu přístupu Slovinska…

Lidé volají zejména kvůli tomu, abychom je ujistili, že je po návratu zpět do České republiky nebudou čekat nějaká omezení. Na to jim však mohu říct pouze to, že se situace den ze dne mění a něco takového jim nikdo nemůže zaručit. Toto by si měl každý turista vyrážející za hranice uvědomit. Podmínky může změnit země, do níž cestují, stejně tak okolní země, přes které se budou vracet, nebo i Česká republika na základě epidemiologické situace, která se může v destinaci náhle zhoršit.

Jako epidemioložka radíte upřednostnit letošní letní dovolenou v Česku?

Je primárně potřeba se informovat. Zjistit si situaci v zemi, do které jedu, a zvážit, zda když se situace zhorší, mi to za to riziko stojí. Fér je dodat, že problémové jsou a mohou být i některé oblasti v České republice.