Úspěšnější jsou ti, kteří stačí včas zareagovat na změny
Přerov -Přestože nezaměstnaných v přerovském regionu rok od roku ubývá, lidé nad padesát let dlouhodobě patří do kategorie, která má největší potíže sehnat práci.
Proč tomu tak je a jak lze tuto situaci řešit, na to jsme se zeptali vedoucího odboru trhu práce Jaroslava Karlíka z Úřadu práce v Přerově.
Jaké je zastoupení nezaměstnaných starších padesáti let v evidenci úřadu práce?
Nezaměstnanost již několik let i v našem okrese trvale klesá. Projevuje se to jak v absolutních, tak relativních hodnotách. Například před pěti lety, to je v roce 2003, jsme evidovali celkem 9575 uchazečů a míru nezaměstnanosti 13,8 %, na konci loňského roku to již bylo 6067 s mírou nezaměstnanosti 8,3 %.
Rozdíl absolutních hodnot tak představuje pokles o 37%. Poněkud jiná je situace u uchazečů starších 50 let. Zde byl zaznamenán pokles jen o 11 %, z toho u kategorie nad 60 let, početně sice nejslabší, absolutní i relativní nárůst.
Jak si tuto skutečnost vysvětlujete?
Obecně především demografickým vývojem a hospodářským růstem. Tyto faktory vedou ke zvýšení poptávky po pracovní síle a snížení nezaměstnanosti.
Dále zavádění nových technologií a důraz na produktivitu vede k tomu, že zaměstnavatelé upřednostňují především flexibilní a motivované zájemce o práci. To jsou nezřídka lidé mladší, vzdělanější a nezatížení některými stereotypy, jak vyplývá i z našich zkušeností.
Jak tuto situaci řeší úřady práce?
Změny na trhu práce vedou i k přehodnocování politiky zaměstnanosti. Kromě posílení motivace k aktivnímu hledání zaměstnání dochází k přehodnocování cílových podporovaných skupin.
Vzhledem k uvedenému trendu přestává být podporováno aktivní umisťování absolventů, ale naopak důraz je kladen na uplatnění lidí starších věkových skupin, dlouhodobě nezaměstnaných a žen vracejících se z mateřské či rodičovské dovolené.
Jejich zaměstnání je i naším úřadem práce podporováno formou finančních příspěvků a dotací jak v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, tak i účastí v projektech a programech financovaných z Evropských strukturálních fondů.
Zmínit můžeme například veřejně prospěšné práce, na které jsou v poslední době umísťováni s nemalým finančním příspěvkem pro obce zejména lidé starších věkových skupin.
Co byste doporučil starším lidem, kteří marně shánějí práci?
Obecně platí – i na trhu práce – že úspěšnější jsou ne ti silnější, ale ti, kteří se dokáží lépe přizpůsobit a včas reagovat na změny.
Skutečnou překážkou nebývá samotný věk, ale často přetrvávající návyky, špatná sebeprezentace, rezignace, neochota zvyšovat svou kvalifikaci a tím i osobní kapitál.
Závěrem je třeba zdůraznit, že nerovné zacházení z hlediska věku při přijímaní do zaměstnání je porušením zákona se všemi důsledky.