Výrazný pokles počtu lidí bez práce se ukazuje zejména ve srovnání se stejným obdobím v minulém roce. Loni v této době se o práci oficiálně hlásilo o 590 zájemců více.
Září tak potvrdilo letošní pozitivní trend, v rámci kterého nezaměstnanost na Přerovsku trvale mírně klesá. Na pracovní úřad se nově přihlásilo 931 osob, což je sice o 305 více než v předchozím měsíci, avšak o padesát méně než před rokem.
Příznivé tendence dokazuje také fakt, že z „pracáku“ se během září odhlásilo přes tisíc uchazečů.
Informace o nižší nezaměstnanosti však odborníky příliš nepřekvapuje.
„Tendence, že se v září nezaměstnanost mírně snižuje, není příliš výjimečná. Zhoršení situace zpravidla nastává s příchodem listopadu a prosince,“ uvedl analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikšaník.
V přerovském okrese jsou hodnoty ze začátku letošního podzimu přesto spíše ojedinělé. Z dlouhodobého hlediska je nezaměstnanost v tomto období s výjimkou let třetí nejnižší za posledních třináct let.
Po prázdninách ale tradičně výrazně vzrostl počet uchazečů mezi čerstvými absolventy škol a mladistvými. Těch se nyní celkově v okrese registruje 546. Stále jich je ale výrazně méně než v minulém roce.
Dvě třetiny dlouhodobě nezaměstnaných
Pracovníci úřadu práce evidují také nižší počet dlouhodobě nezaměstnaných. Déle než půl roku jich na práci v tomto okrese čeká necelých pět tisíc. Z celkového počtu nezaměstnaných však stále tvoří celé dvě třetiny. Z tohoto počtu je bez zaměstnání přes tři a půl tisíce lidí déle než rok.
„Nedá se sice říci, že v dalších měsících přijde výrazné zhoršení, ale už nyní můžeme u podniků vidět jistá váhání a nejistotu z dalšího ekonomického vývoje,“ předpovídá Mikšaník.
Míra nezaměstnanosti v ČR podle okresů- září 2011
Nejlépe je na tom Hranicko, nejhůře Kojetínsko
Podle zprávy Jaroslava Karlíka vykazují v meziročním srovnání však všechny mikroregiony opětovně výrazný pokles počtu uchazečů o práci. Z hlediska nezaměstnanosti na území pověřených obecních úřadů je situace nejpříznivější v okolí dvou největších měst okresu. V okolí Přerova se počet lidí bez práce nezměnil a zůstal na stavu 10,8. Nejpříznivější situace je na Hranicku, kde míra nezaměstnanosti v září dosahovala hodnoty 9,5 a ve srovnání s minulým měsícem mírně klesla. Podobně jako na Hranicku se čísla snížila také na Lipnicku. Nejhorší statistiky uvádí Kojetínsko, kde se o práci uchází stejně jako minulý měsíc 13,8 procent ekonomicky aktivních obyvatel.
Podíl uchazečů na jedno hlášené volné pracovní místo tak dále mírně vzrostl a činí 22,5.
Vůbec nejhorší hodnoty vykazují Měrovice na Hané. Nezaměstnanost této obce se vyšplhala až na 23,1 procent. Naopak nejlepší čísla hlásí obec Radkova Lhota z Přerovska. Z pětačtyřiceti ekonomicky aktivních obyvatel nemá práci jen jediný.
Situace v kraji
„Nezaměstnanost v Olomouckém kraji celkově stagnuje. Mírné snížení je patrné právě jen v okrese Přerov a Prostějov. Situace v okrese Olomouc se ale zpravidla se zpožděním projeví také v jiných regionech tohoto kraje,“ řekl dále Mikšaník.
Obdobně jako v srpnu se struktura volných míst mírně posunula ve prospěch kvalifikovanějších profesí. Většinu z počtu nabízených pozic vyplňují dělnické profese. Největší poptávka na trhu práce je stále po strojírenských technicích, obchodních zástupcích a finančních poradcích. Zájem je také o strojní inženýry a lékaře.
