„Nejstarší doklady osídlení této části města pocházejí z mladší doby kamenné - neolitu, kdy zde vznikla osada prvních zemědělců. Naše předky toto místo v minulosti lákalo kvůli své výhodné poloze - nachází se totiž na takzvané Radslavické terase. Ta nápadně převyšuje okolní záplavovou oblast v okolí Bečvy,“ vysvětlil přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

I z toho důvodu byla tato část Přerova kontinuálně osídlována, což dokazují i nejnovější objevy. Početné zastoupení má tenkostěnná i silnostěnná keramika z období neolitu.

Charakteristická výzdoba nalezených úlomků umožnila podle Zdeňka Schenka datovat neolitické sídliště v areálu nemocnice do mladšího stupně kultury s lineární keramikou, což je období od 5600 do 4900 let před naším letopočtem.

„První zemědělci zakládali v této době své osady v prostoru Bečevské části Moravské brány, což dokládají i nálezy v okolí - Bohuslávkách, Lipníku nad Bečvou, ale také Loučce, Předmostí, Prosenicích nebo Veselíčku,“ zmínil.

Keltská mince

Archeologové narazili také na kamenné nástroje, vyštípané z pazourku.

„Tím prvním bylo škrabadlo, dalším čepel opatřená retuší a posledním úštěp. Materiál, ze kterého byly nástroje štípány, pochází z jižního Polska. Jedná se o silicit krakovsko-čenstochovské jury, která byla natolik atraktivní surovinou, že ji neváhali transportovat na vzdálenost několika stovek kilometrů,“ doplnil.

Cenné jsou i doklady života Keltů. Více než dva tisíce let staré osídlení dokládají zlomky keltských nádob, zdobených rýhami. S pomocí detektoru kovu se podařilo zachránit i torzo bronzové spony, jež sloužila jako spínadlo oděvu.

Unikátním nálezem je pak zlatá keltská mince, ražená Kelty někdy ve druhém nebo prvním století před naším letopočtem.

Bycikle a motocikle

Badatele potěšily i mladší nálezy. Na severozápadním okraji parkoviště odkryli velké množství fragmentů keramických nádob z mladší doby hradištní, tedy z 10. a 11. století.

„Jejich koncentrace v lokalitě Za kapličkou ukazuje, že zde před tisíci lety stávala osada, a ta byla součástí sídlišť raně středověké sídelní aglomerace kolem centrálního hradiště na Horním náměstí,“ řekl.

S pomocí detektoru kovu se podařilo zachytit i zajímavé exponáty z minulého století. Překvapením byl třeba mosazný štítek s logem přerovské firmy A. FRIEDRICH PŘEROV - BYCIKLE a MOTOCIKLE, která ve městě působila za Rakousko-Uherska.

Informace o firmě dohledal v dobovém živnostenském rejstříku ředitel Státního okresního archivu v Přerově Jiří Lapáček. Zjistil, že se Arnold Friedrich narodil v roce 1872 v Přerově a živnostenské oprávnění na zámečnické řemeslo získal v roce 1901.

„Původní živnost v roce 1910 složil, ale vzápětí získal živnostenské oprávnění na mechanické strojnické řemeslo. V té době už bydlel na Komenského ulici 4. Živnost byla uvedena do klidu v roce 1912,“ uvedl jednu zajímavost.

Historie výzkumů u nemocnice

Lokalita u nemocnice badatele přitahovala už v minulosti a při výzkumu v roce 1937, kdy se nemocnice stavěla, objevili raně středověkou nádobu a kostěnou brusli. Při úpravě teras v zahrádkářské kolonii pod nemocnicí v letech 1964 až 1965 narazil jeden ze zahrádkářů na zlomky keramiky ze starší doby železné a raného středověku.
Starší horizont osídlení byl zastoupen střepem z nádoby, datovaným do mladší doby halštatské. Většina nálezů se hlásila k mladšímu raně středověkému osídlení, které bylo doloženo především fragmenty keramických hrnců.
Mezi zlomky keramiky byla rovněž dna nádob, z nichž jedno neslo značku ve tvaru kola s loukotěmi a druhé bylo ve tvaru maltézského kříže. Archeoložka Marie Jašková z přerovského muzea tehdy celý soubor datovala do mladší doby hradištní, tedy zhruba do 10. - 11. století.
Archeolog Zdeněk Schenk zde ještě jako student Gymnázia Jana Blahoslava v roce 1996 narazil na početný soubor mladohradištní keramiky v místě zaniklé kaple Panny Marie Sedmibolestné, která byla částečně poškozena při bombardování města v roce 1944 a v padesátých letech odstřelena během výcviku Lidových milicí.
V roce 1999 zdokumentoval také dva porušené archeologické objekty ve výkopu základů pavilonu Krajské hygienické stanice. V prvním případě se jednalo o sídlištní jámu, z jejíhož zásypu se podařilo získat keramiku ze starší doby železné - pozdní doby halštatské, druhým objektem pak byla sídlištní jáma z raného středověku se zlomky keramických nádob.