„Oslovily nás paní učitelky z Mateřské školy Radost, zda by nám nevadilo, kdyby spolu s dětmi napekly perníčky pro zdravotní sestry na covidových jednotkách. Uvítala jsem to jako krásné gesto, a když nám minulý týden ze školek dovezli krabice plné dárků, neubránila jsem se dojetí. Pro sestřičky je i taková věc, která se může jevit jako drobnost, vzpruhou a velmi je to potěšilo,“ líčí hlavní sestra přerovské nemocnice Bronislava Budinová.
Každý má svého anděla
Do výroby dárků se zapojilo celkem sedm mateřských škol z Přerova.
„Všechny věci byly moc krásné - například děti ze školky U Tenisu nám namalovaly i obrázky, a ty teď máme vystavené na koronární jednotce, kde jsou pacienti v těch nejzávažnějších stavech. Když kolem obrázků sestřičky procházejí, na tváři se jim rozzáří úsměv. Děti ze školky Radost zase vyrobily andílky - na znamení, že každý má svého anděla,“ dodává.
Aby šikovní předškoláci věděli, že udělali správnou věc, zaslalo jim vedení nemocnice na oplátku také drobné dárky - plastelínu, fixy, pastelky a sladkosti.
„Udělalo nám to velkou radost a všechny děti, které se do výroby dárků zapojily, byly úžasné a přenesly to dobro i k nám,“ podotýká.
Na hraně sil
Pro lékaře a zdravotní sestry, kteří se starají o covid pozitivní pacienty v přerovské nemocnici, byl letošní rok velmi náročný.
„Většina zdravotníků - a zvlášť ti, kteří pracují na covidových jednotkách nebo na ambulancích, už je na hranici svých psychických i fyzických sil. Hodně teď bude záležet na tom, zda se budou lidé chovat zodpovědně. Kdyby to tak mělo jít dál a čísla pořád růst, bude to pro nás velmi složité,“ říká.
A co je pro ni osobně i v tomto nelehkém období dobrou zprávou?
„Mnozí zdravotníci mě překvapili, protože se neptali, zda to zvládnou a šli do toho. Pomáhali i sanitáři a sestřičky z jiných provozů, když viděli tu nutnost. Zjistili tak, proč se stali zdravotníky - protože je jejich práce posláním,“ líčí.
Spokojený ředitel
Dárky dětí z mateřských škol potěšily i ředitele přerovské nemocnice Jiřího Ševčíka.
„Během roku jsme se setkávali s velkou podporou jednotlivců i firem, ale toto bylo něco zvláštního. Byly to malé děti, které se rozhodly něco vlastnoručně vyrobit - a o to je to dojemnější. Jde i o generační propojení a fakt, že si děti uvědomují práci dospělých a péči zdravotníků o jejich babičky a dědečky, kteří jsou zrovna v nemocnici. A to je něco, co si potřebují uvědomit v této složité době, které možná nerozumějí. Děkuji pedagogům, že vedou děti k pomoci druhým a zdravotníkům,“ uzavírá.