Vzácné předměty se podařilo představit díky badatelům, kteří je zapůjčili na výstavu v přerovské galerii Pasáž.

Připomíná nejkrvavější leteckou bitvu konce druhé světové války nad Hanou.

Jaroslava Schöna z přerovského Svazu letců pojilo s Thomasem Qualmanem, jehož letoun liberátor tehdy havaroval u Troubek, dlouholeté přátelství.

Díky němu se také podařilo v roce 2000 uspořádat u památníku obětem letecké bitvy na hřbitově v Troubkách nevšední setkání, které bylo zároveň poválečným aktem smíření.

„Kromě Thomase Qualmana a dalších amerických pilotů, kteří se tehdy bojů zúčastnili, na něj přijel i velitel elitní německé stíhací eskadry JG 300 Günther Rall - třetí nejúspěšnější stíhač Luftwaffe s 275 sestřelenými letouny. Uspořádat takové setkání nás před lety napadlo v hospůdce u hřbitova,“ vzpomíná Jaroslav Schön.

Kuklu našli v Troubkách při povodních

Jiný Přerovan Jan Hlavačka - průkopník letecké archeologie na Přerovsku - zase vyzvedl ze země kusy letounů, které se tehdy nad Hanou zřítily. Bádal u Troubek i v lesíku poblíž Grygova. Díky jeho archeologickým nálezům do sebe skutečné příběhy pilotů, kteří se tehdy v bitvě utkali, zapadly jako mozaika.

„Paula Lixfielda - pilota stíhačky, jež tehdy zaútočila na americký liberátor, se nám podařilo vypátrat. Bitvu přežil a shodou okolností byla při povodních v roce 1997 v Troubkách nalezena i jeho kukla,“ líčí Jan Hlavačka.

Když ale přerovští badatelé chtěli Paula Lixfielda pozvat na setkání s americkými letci v Troubkách, sílu prý nenašel.

„Napsal mi, že mu bylo v době, kdy se bitvy zúčastnil, pouhých sedmnáct let a byl to jeho první sestřel. Poslal jsem mu fotografii Američanů a teprve v té chvíli mu zřejmě došlo, kolik lidí zabil. Když se jim prý podíval do očí, přestali pro něj být anonymními piloty z letounu, jenž sestřelil. Uvědomil si, že to byli stejně staří kluci jako on. Nakonec nesebral sílu setkat se s těmi, co přežili,“ řekl Jan Hlavačka.

Souboje stovek letounů

Na výstavě v galerii Pasáž ožila největší letecká bitva nad Hanou nejen díky exponátům a fotografiím, ale i kresbám Zdeňka Macháčka.

„Inspirovala mě scéna, kdy německá stíhačka sestřelila americký letoun u Troubek. Vycházel jsem přitom z nákresu, který tenkrát vytvořil jeden z pilotů,“ přiblížil autor.

Význam bitvy shrnul na vernisáži bývalý velitel vzdušných sil, brigádní generál Jan Vachek.

„Letecká bitva nad Hanou byla obrovskou operací, při které se v nebi utkaly stovky letounů. Na americké straně tehdy zahynulo 84 členů posádek, na německé 22. Bylo sestřeleno 25 amerických a 55 německých letounů. Bylo by dobré poděkovat do té nejvyšší letové hladiny za to, že piloti položili své životy, abychom my mohli žít,“ uzavřel.

Co se stalo 17. prosince 1944?

Americká 15. letecká armáda vzlétla v osudný den z jižní Itálie s cílem bombardovat závody na výrobu syntetických paliv v Horním Slezsku a dnešním Polsku. Američané mířili na svou misi přes Moravu s více než pěti sty bombardéry, které hlídalo na tři sta stíhaček.

Přestože byla německá armáda plně vytížena boji na východní frontě a ofenzivou v Ardenách, dokázala zorganizovat obrannou akci. Z letiště nedaleko Berlína vzlétlo proti konvoji sto strojů elitní stíhací eskadry JG 300 Wilde Sau se stroji Focke-Wulf Fw 190 a Messerschmitt Bf 109.

Útok německých stíhaček na americké bombardéry začal v prostoru mezi Olomoucí a Přerovem.

„Letouny havarovaly v Troubkách, Kokorách, Rokytnici, Vinarech, ale také v Olomouci nebo u Prostějova,“ přiblížil jeden z organizátorů výstavy Dušan Krpec. Tato letecká bitva druhé světové války nebyla co do rozsahu ztrát překonána.